Španělské ,,Waterloo" přišlo v bitvě u Gravelines. Angličané zdecimovali slavnou Armadu

Španělské ,,Waterloo&quote; přišlo v bitvě u Gravelines. Angličané zdecimovali slavnou Armadu
Autor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spanish_Armada.jpg
12 / 01 / 2019, 10:00

V roce 1588 došlo k bitvě u Gravelines, kde španělské loďstvo (Armada) utrpělo námořní debakl od Angličanů.

Dřívější spojenci Anglie a Španělsko se utkali 8. srpna 1588 v námořní bitvě u Gravelines, kde proti sobě stanuly flotily obou zemí. Bitvě předcházela řada sporů, mimo jiné slavní piráti Alžběty I. dostali od královny svolení k útokům na španělské lodi i města, militantnímu katolíkovi Filipovi II. se zase nelíbila poprava Marie Stuartovny.

psali jsme: Bitva u Gangutu v roce 1714 znamenala první velké námořní vítězství ruského loďstva

Bylo otázka času, kdy vzájemné ochlazení vztahů přejde do otevřeného konfliktu. Jeho výsledkem pak byla velká bitva, v níž se na stranu Anglie postavily Nizozemské provincie a na španělskou stranu Portugalsko. Alžběta I. svěřila osud bitvy svým oblíbencům Francisovi Drakeovi a Johnu Hawkinsovi, na španělské straně měl bitvu rozhodnout vévoda de Medinia Sidonia. Anglie měla k dispozici 34 válečných lodí královské flotily, 164 ozbrojených obchodních lodí, 30 nizozemských rychlých člunů, Španělsko postavilo do bitvy 22 galeon, 108 ozbrojených obchodních lodí, 5 španělských tercií a 2 portugalské.

Jedním z klíčových faktorů bylo Filipovo podcenění síly nepřítele a neměl zkušeností s organizací Armady. Navíc španělské galeony byly těžké, námořníci ne příliš zkušení s bojem v takto důležitých bitvách a nesmíme zapomenout ani na španělskou dříve osvědčenou taktiku zahákování nepřátelské lodě, která však v této době notně zastárávala, a nepříznivé podmínky, zejména vítr, který působil proti Španělům.

psali jsme: 7. října 1571 zlomila spojenecká flotila Svaté ligy osmanskou námořní moc

Naproti tomu anglická flotila byla na ,,tradiční" zahákování připravena tak, že její lodě bylé rychlé a lépe manévrovatelné, tato klasická španělská strategie tak ztrácela efektivitu. Když připočteme lepší střeleckou zdatnost anglických vojáků, bylo jasné, že bitva nemůže skončit pro Španěly úspěchem.

Anglické loďstvo to španělské doslova zdevastovalo a španělské ztráty byly hrozivé. Během bitvy ztratili Angličané 50 - 100 mužů, 400 z nich utrpělo zranění, španělské ztráty se rovnaly 600 mužům, 800 jich bylo zraněno, španělská flotila byla prakticky potopena.

psali jsme: Jediný případ v historii, kdy zajala kavalérie flotilu válečných lodí

Taktika hákování tak rovněž utrpěla porážku, přičemž bitva u Gravelines byla jednou z posledních bitev, kdy se jedna strana ještě spoléhala na hákování. Anglie se po bitvě stala ,,pánem oceánu" a velmocí v Evropě, zatímco Filip II. musel počítat těžké ztráty, které se projevily v již tak churavějící ekonomice.

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace