Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 183-B12018 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Adolf Galland (uprostřed), Werner Mölders (vpravo)
Na níže uvedené fotografii z Wikipedie vidíte Maj. Adolfa Gallanda s Maj. Wernerem Möldersem po boku, jak u prostřeného stolu po jídle probírají svá poslední vítězství. Fotografie, resp. celá série, byla pořízena přesně 15. dubna 1941 při příležitosti oslavy 49. narozenin Generálmajora Theo Osterkampa, který velel stíhačům jako Jagdfliegerführer 2. Byl to bývalý velitel JG 51, nynější Möldersovy jednotky, a držitel Rytířského kříže, který obdržel 22. srpna 1940.
Toho dubnového dne vzlétly tři britské squadrony mezi 15.50 a 16.00 z letiště Wittering v plném počtu 36 stíhačů. První Hurricany ze 402. Squadrony, poté Spitfiry 65. a 266. Squadrony. Cílem ofenzivního sweepu bylo vytáhnout do vzduchu nepřátelské stíhače a zlikvidovat je. Jako obvykle, přání bylo otcem myšlenky. Formace Wingu zamířila přes Dungeness kolem Boulogne na Dover a zpět do Hornchurch. Nejníže se ve 20 000 stopách (6096 m) nacházely Hurricany, které měly nejhorší výkony ve výšce, nad nimi ve 22 000 stopách 12 Spitfirů 65. squadrony a o další 2000 stop stejný počet od 266. Squadrony.
K překročení francouzského pobřeží došlo 10-15 mil jižně od Boulogne-sur-Mer. Následně se letadla otočila k východu a od velení v Hornchurchi, které sledovalo situaci na RDF, ale i s pomocí odposlechu nepřátelské komunikace, dostal velitel hlášení, že 9 nepřátelských letadel se nachází severovýchodně od nich a směřuje jihozápadně ve výšce 20 000 stop.
Piloti je sice nezahlédli, ale zato spatřili tři asi 10 000 stop pod sebou směřující východně. Tato letadla rychle zmizela. Brzy poté zamířil Wing směrem k Doveru. Horchurch jim opět poskytl informaci, že 12 „banditů“ je v jejich blízkosti ve výšce 20 000 stop, ale opět je nikdo neviděl. Akce tak probíhala zdánlivě v klidu, ale to se změnilo, jakmile se začali přibližovat k britskému pobřeží. Klesali, 65. Squadrona byla již pouze ve výšce 14 000 stop (4267 m), když tu modrý 1, F/Lt Brendan Eamonn Fergus Finucane na P7894, zaslechl na svém radiotelefonu pilota, který vyslal varování, že nepřátelská letadla jsou za nimi. Okamžitě obrátil do slunce a na své levé straně spatřil žlutého 1 (Sgt Hewlett, P7690) pronásledovaného Me 109.
Když byl za ním asi 300 yardů, začal nepřítel po P7690 střílet. „Jakmile kolem mě žlutý 1 proletěl, vystřelil jsem krátkou dávku na nepřátelské letadlo, které se ode mně okamžitě otočilo a přešlo do strmého klesání přímo do moře. Následoval jsem jej dolů a dal mu čtyřsekundovou dávku, načež jsem to nízko nad mořem vybral. Můj názor je, že hned má první dávka zabila pilota.“ Bohužel, nic z toho nebyla pravda a pokud Me 109 něco trefilo, poškození bylo tak malé, že se nedostalo do záznamů a německý pilot v pohodě přistál. Asi takto vypadala většina nesmyslných britských hlášení, které si RAF naštěstí bylo schopno ověřit díky ULTRA.
Mezitím se zelený 2 (Sgt Lowson, P8177) vlnil napravo a mírně nad squadronou a zpozoroval jeden Me 109 útočící na zeleného 3. Lowson se ostře otočil doleva s cílem zaútočit na nepřítele, ale ve chvíli, kdy se chystal k palbě, Messerschmitt jej rychle podletěl v opačném směru. Vrátil se proto na svou pozici hlídače a moment na to zahlédl ve zpětném zrcátku Me 109, jak po něm za ocasem střílí. Provedl úhybný manévr klesavými zatáčkami a odpoutal se. Sgt Foulger, který byl oním zeleným 3, byl prostřílený kanónovými střelami i kulkami. Nouzově s těžce poškozeným Spitfirem Mk.IIA P8179 přistál v Hawkinge.
Průstřely musel ovšem utrpět i zelený 1, P/O Norwood, protože jeho P7448 najednou neměl žádný tah ve vzduchovém systému a při přistání v Hornchurch bez klapek to doslova napráskl do stojícího P7855. Jeho pilotem byl modrý 2 Sgt Ronald Leslie „Ron“ Stillwell. Obě mašiny byly těžce poničeny šly do oprav. 266. Squadrona dopadla podobně, tři její Spitfiry (P7544, P7901 a P8014) byly těžce prostříleny. Sgt Harold Whewell a Sgt Ronald George Victor Barraclough zraněni, zatímco W/Cdr William Edwin Coope ze své havárie v Manstonu šťastně vyvázl.
Celkový výsledek byl tedy 6:0 v německý prospěch, byť všechny Spitfiry dokázal nakonec britský opravárenský systém dostat zpět do vzduchu. Gallandovi s Möldersem byly uznány tři nároky.
Autor: Mgr. Tomáš Bouze, vojenský historik
Zdroj: history.com