Specifická československá cesta k socialismu byla dočasnou iluzí KSČ. Brzy narazila na Stalinův odpor

Specifická československá cesta k socialismu byla dočasnou iluzí KSČ. Brzy narazila na Stalinův odpor
10 / 12 / 2017, 16:00

Specifická československá cesta k socialismu byla pro komunisty po válce možností, jak nastolit socialismus bez ,,diktatury proletariátu" a krvavých represí.

Po osvobození Československa existoval zcela jiný politický systém než za první republiky. Národní fronta sdružila pouze několik povolených stran, které byly zároveň stranami vládními. Neexistovala opozice a nikomu se do ní ani nechtělo.

KSČ se vyprofilovala ihned po osvobození jako nejsilnější strana, která své mocenské pozice stvrdila drtivým volebním vítězstvím v roce 1946, když získala 40% hlasů v celé republice. Již od roku 1945 však KSČ spřádala plány na převzetí absolutní moci ve státě. Tzv. specifická československá cesta k socialismu měla být způsobem, jak demokraticky budovat socialismus bez ,,diktatury proletariátu" a krvavých represí. Tento postupný způsob převzetí moci měl být jakýmsi protipólem sovětské cesty k socialismu.

V roce 1946 jej dokonce doporučoval vedení KSČ, ale i třeba polským komunistům i sám Stalin, který svým soudruhům řekl, že neexistuje pouze jediná cesta k socialismu. Naopak nabídal komunisty k tomu, aby se spíše vyhnuli sovětské cestě, která byla ,,příliš" krvavá. Proto vedení KSČ tento model ,,dočasně" přejalo s tím, že byla plně v intencích její taktiky, která počítala nejprve s dokončením tzv. národní a demokratické revoluce, která měla pozvolna přerůstat podle komunistické dogmatiky v revoluci socialistickou. Komunisté tak měli z rovněž vzbudit zdání, že jsou přesvědčení demokraté, kteří chtějí svých cílů dosáhnout výhradně demokratickými a legálními způsoby.

psali jsme: Jak jde dohromady komunismus a demokracie? Soudružka Semelová ráda vysvětlí

Jakkoli byl tento model ,,použitelný v období, které následovalo těsně po osvobození Československa, v polovině roku 1947 přestal být přijatelný i pro Stalina, který jej předtím doporučoval. V souvislosti s mezinárodními událostmi, jako byl Marshallův plán, vytlačení italských a francouzských komunistů z vlády, se Stalin rozhodl založit na podzim 1947 tzv. Informbyro komunistických stran, což byla vlastně obnovená podoba dočasně zrušené Kominterny v roce 1943.

Na ustavující schůzce Informbyra (Kominformy) zazněla tvrdá kritika komunistických stran, které ještě nepřevzali v regionu střední a jihovýchodní Evropy moc, že podléhají ,,buržoazním" iluzím, parlamentarismu, a nesoustředí se na mimoparlamentní formy boje především mobilizací mas. Stalin usoudil, že Američané a Britové se z Evropy nestáhnou a naopak Marshallůvým plánem hospodářsky a politicky chtějí připoutat k sobě země, které spadaly do jeho sféry vlivu. Proto se rozhodl vytvořit jednolitý, centrálně řízený blok a komunistickým stranám bylo ,,nakázáno", aby převzali moc jakýmikoliv prostředky.

psali jsme: Dědictví Velké říjnové socialistické revoluce? Potoky krve a miliony mrtvých

Bylo tak jasné, že specifická československá cesta k socialismu, ze níž se Klement Gottwald a další komunisté zprvu v teoretické rovině stavěli, nemá naději se zhoršující se mezinárodním napětím mezi dřívějšími členy protifašistické koalice na úspěch, a tato myšlenka tak byla definitivně zapovězena. Zároveň se potvrdil i fakt, že jiná, než sovětská cesta k socialismu vlastně v praxi nemůže existovat, a je pouhou iluzí, že lze nastolit demokratickým způsobem socialismus. Komunisté tak po únoru 1948 zvolili cestu masové represe, likvidace svých politických oponentů, jakož i omezené demokracie, která po roce 1945 existovala, a cestu k socialismu si proklestili výhradně násilnými prostředky.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

 

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace