Špiclovalo, mučilo, zabíjelo. Před 88 lety bylo založeno obávané Gestapo. U jeho zrodu stál prvoválečný hrdina Hermann Göring

Špiclovalo, mučilo, zabíjelo. Před 88 lety bylo založeno obávané Gestapo. U jeho zrodu stál prvoválečný hrdina Hermann Göring
Autor: Bundesarchiv, Bild 183-R96954 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Hermann Göring (vpravo) a Heinrich Himmler
27 / 04 / 2021, 16:30

Dnes si připomínáme smutné výročí založení německé tajné policie Gestapa (Geheime Staatspolizei). Vzniklo 26. dubna 1933 a tajná policie především neblaze proslula špiclováním, mučením a zabíjením domnělých či skutečných oponentů nacistického režimu v okupovaných zemích.

V lednu 1933 se stal Adolf Hitler říšským kancléřem a bylo jasné, že tímto aktem se nad Německem stahuje na 12 let totalitní opona. Nově vznikající režim potřeboval i tajnou policii, jak je u totalitního systému běžné. Ve zmíněném roce, kdy se stal Hitler říšským kancléřem, byla svěřena Hermannu Göringovi funkce pruského ministra vnitra a leteckému esu z první světové války. A odtud už posléze vedly kroky k založení zvláštní tajné státní policie. Posláním Gestapa bylo vyhledávat, zajišťovat a případně i likvidovat osoby a skupiny, které by mohly ohrožovat fungování nacistického státu.

Göring oddělil politickou a výzvědnou složku od pořádkové policie, do jejího vedení jmenoval řadu členů SS a její bezpečnostní složky Sicherheitsdienstu (SD). Státní policie tak postupně srůstala s represivními složkami nacistické strany, v roce 1934 přešla přímo pod vedení SS. Přesto většina z 32 000 až 46 000 zaměstnanců gestapa nebyli nacisté (v roce 1939 bylo jen asi 15 % členy SS, jejich počet ale stále rostl, v berlínské ústředně až do 50 %), byli to však loajální úředníci, kteří přesně plnili rozkazy nadřízených. Rekrutovali se z žad policistů či detektivů, kteří věrně sloužili Výmarské republice, nyní však už novému totalitnímu režimu. Například Heinrich Müller, který šéfoval Gestapu v letech 1939-1945 pracoval dříve pro policii v Mnichově od roku 1919.

V roce 1936 Hitler sjednotil tradičně zemské policie v jednu říšskou organizaci Sicherheitspolizei zahrnující tajnou i kriminální policii (roku 1939 byly obě převedeny pod Říšský bezpečnostní úřad – RSHA), těsně ji propojil s SS a SD a zákonem stanovil, že její činnost nepodléhá soudnímu přezkoumání. Gestapo si postupně získalo v represivní nacistické mašinérii v řadě ohledů výsostné postavení. Jeho příslušníci mohli v podstatě zatknout kohokoli, i když proti němu neměli důkazy, a uvěznit bez řádného soudního procesu.

Samostatnou kapitolou je mučení zatčených, které se odehrávalo v našich podmínkách zejména v nechvalně známém Petschkově paláci (,,Pečkárna"), které bylo až do konce války sídlem Gestapa. Například člena odbojové skupiny Tři králové Josefa Mašína gestapo mučilo zvlášť krutě. Mašín měl odvahu a při výsleších se s příslušníky Gestapa pral. Gestapo bylo v případě Mašína tak nelidské a kruté, že člen odbojové skupiny přišel o vlasy a v podstatě ztratil svou lidskou podobu. Mučení se stávalo standardním prostředkem výslechu zajištěného.

Gestapo bylo v okupovaných zemích zvlášť aktivní a často konalo preventivní razie. Jednou ze známých represivních operací gestapa byla akce Nacht und Nebel (Noc a mlha). Na osobní Hitlerův rozkaz z 12. prosince 1941 se mělo gestapo vypořádat s odbojovými skupinami na okupovaných územích metodou únosu osob uprostřed noci (Nacht) a jejich zmizení bez jakýchkoliv informací příbuzným (Nebel). Takoví lidé měli navždy zmizet a nejistota spojená s jejich zmizením měla být psychologickým terorem, který měl další jedince odstrašit od jakékoli opozice vůči nacistickému režimu.

Zatčení během akce Nacht und Nebel byli převážně z Belgie, Francie a Nizozemska. Obvykle byli zatčeni uprostřed noci a rychle převezeni do stovky kilometrů vzdálených věznic. Zde byli podrobeni výslechům a mučení. Pokud přežili, byli odesíláni do koncentračních táborů Dachau, Sachsenhausen, Buchenwald, Mauthausen, Neuengamme, Gross-Rosen a Natzweiler. Všem úřadům bylo zakázáno podávat zprávu o úmrtí vězně z akce Nacht und Nebel příbuzným, ani nebylo vydáváno tělo zemřelého k pohřbení.

V našich, tedy českých podmínkách, je známou operací Akce Gitter (Mříže), která se uskutečnila krátce po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Při této akce spadli do sítě Gestapa většinou levicově smýšlející lidé, především komunisté, ale sociální demokraté, Židé či němečtí emigranti usazení v Čechách a na Moravě. Zatčen byl v tomto případě i novinář Ferdinand Peroutka, který strávil zbytek války nejprve v koncentračním táboře Dachau a potom v Buchenwaldu. O tom, že akce Gitter byla masivní operací, svědčí i fakt, že během dvou dnů bylo zatčeno kolem 6 000 lidí.

Další preventivní operací byla i akce Albrecht I, která probíhala jednak v protektorátu a také v Polsku. Zatčeno a uvězněno bylo nejméně 1 247 představitelů českého národa. 

Závěr druhé světové války znamenal i konec pro obávanou německou tajnou policii. Oficiálně zaniklo 8. května 1945. Po porážce Německa se konal s vysoce postavenými nacisty Norimberský tribunál a do jeho hledáčku se dostaly i nacistické organizace, které byly součástí represivního aparátu. Prokuratura představila obžalobu proti 6 nacistickým organizacím, mezi nimiž bylo i Gestapo, které bylo prohlášeno za zločinné. Pravdou zůstává, že právě Gestapo má na rukou opravdu mnoho krve, dopustilo se řady krvavých zločinů a stálo za smrtí tisíců nevinných lidí.


Zdroj: history.net, Wikipedia

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace