Autor fotografie: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Milada_Hor%C3%A1kov%C3%A1_-_barva.jpg|Popisek: Milada Horáková
Milada Horáková, která byla popravena 27. 6. 1950 za smyšlené skutky, které se nikdy nestaly, ani nemohly stát, byla jen špičkou ledovce. Komunisté popravovali dál, a to i vlastní soudruhy. Revoluce tak požrala vlastní děti, jak se říká, a mnohdy v procesech, které měly nádech absurdního či obskurního divadla.
Politické procesy v podstatě kopírovaly velké stalinské procesy z 30. let, které české soudruhy ,,naučili" vyrábět sovětští poradci, které přijeli do Československa koncem 40. let. Zejména přišli s novou praxí tzv. otázkových protokolů a samozřejmě mučící praxí, která měla pokračovat tak dlouho, dokud se obviněný nepřiznal. Tyto ,,novátorské" metody byly použity proti domnělým či skutečným odpůrcům totalitního režimu a málokdo kombinaci soustředěného psychického a fyzického tlaku vydržel. Milada Horáková jako odpůrkyně komunistického režimu, si prošla tím samým. Jenže ji komunisté nezlomili a Horáková se několikrát odchýlila od odpovědi, kterou se měla poslušně naučit.
psali jsme: Jak jde dohromady komunismus a demokracie? Soudružka Semelová ráda vysvětlí
Praxe mučení a mechanického memorování odpovědí, které nedávaly vůbec smysl, platil i v případě, když soudruzi vraždili vlastní soudruhy. To platilo v případě Rudolfa Slánského, který byl zatčen v listopadu 1951 a měl se stát hlavou protistátního spiknutí. Slánský byl mučen a musel následně při soudu ,,papouškovat" připravené odpovědi na otázky. Soud tak připomínal spíše tragikomické představení, protože bývalý generální tajemník ÚV KSČ se přiznával ke skutkům, které nikdy jako věrný komunista nespáchal.
Paradoxně však nebyl souzen za to, že se sám předtím podílel na politických vraždách. Sověti tak přinesli do běžné vyšetřovací praxe mučení, které mělo člověka fyzicky a samozřejmě psychicky zlomit. Pouze výjimky odolaly.
psali jsme: Dědictví Velké říjnové socialistické revoluce? Potoky krve a miliony mrtvých
Jednou z nich je i pozdější prezident Gustáv Husák, který byl odsouzen k doživotnímu vězení v procesu s tzv. buržoazními nacionalisty. Později Husák vypověděl, že jej každých 30 minut budili a mučili, aby se přiznal ke skutku, který nemohl nikdy spáchat. Husák však odolal a nepřiznal se a zřejmě tím zachránil život dalším spoluobviněným - Danielu Okálimu, Laco Novomeskému a dalším. Husák však představoval z komunistů svého druhu světlou výjimku.
V atmosféře špionománie si nemohl být zejména v 50. letech nikdo ničím jistý, ani vysocí představitelé KSČ. Všemocná strana chtěla především v zárodku zastrašit jakýkoliv pokus o narušení svého mocenského monopolu a vraždila paradoxně ty, kteří jí nejvíce pomohli se dostat k moci.
psali jsme: Proč komunisté nenáviděli Miladu Horákovou
Politické procesy pokračovaly po Stalinově smrti dál, ale v době prvního relativního uvolnění společenských poměrů již nepadaly tak drakonické tresty. Pro komunisty však bohužel svůj účel zejména na počátku 50. let splnily a ve společnosti zasely všeobecný strach, že i běžný občan se obával, aby neskončil jednou před všemocným prokurátorem.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více