Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Carl Hans Lody
Špion-amatér, tak bychom mohli označit Carla Hanse Lodyho. Ten se svými ,,schopnostmi" dostal až na britské popraviště.
Lody (Charles A. Inglis) se narodil v roce 1877 v Nordhausenu v Německu. Ve velmi mladém věku osiřel. Lodyho začalo později přitahovat námořnictvo, a tak se ve věku 16 let připojil k německému císařskému loďstvu, kde však pobyl jen krátce. V dalším kariérním postupu mu totiž zabránila jeho oční nemoc, nicméně zůstal v námořnictvu jako rezervista.
Lody se nicméně musel poohlédnout po další, stálé práci. Stal se turistickým průvodcem. V té době se seznámil se se svou budoucí ženou, která byla německo-amerického původu. Manželství však dlouho nevydrželo, a pár se rozvedl po několika měsících. Budoucí špion se potom vrátil zpět do Berlína.
V květnu 1914, těsně před vypuknutím první světové války, byl Lody osloven německými námořními důstojníky z tajné služby. Nabídli mu ,,jedinečnou" možnost stát se špionem v jižní Francii ještě v době v míru. Lody souhlasil, nicméně vzhledem k tomu, že o měsíc později se rozhořel celosvětový konflikt, byl přemístěn do Velké Británie, aby zde prováděl špionáže Královského loďstva a pohybu jeho flotily v rámci operací první světové války.
Lody vystupoval ve Velké Beiránii jako spořádaný občan - Američan, který hovořil plynně anglicky, a proto nevzbuzoval zpočátku žádné podezření. Pohyboval se v Edinburghu a jeho okolí a podával Německu zprávy ze zálivu Firth of Forth. Velkou slabinou Lodyho pobytu ve Velké Británii byl však nedostatečný výcvik ve špionáži, což se mu také zakrátko stalo osudným.
V září 1914, když už válka zuřila naplno, se začal Lody obávat o svou bezpečnost. Ve Velké Británii začal ,,hon" na špiony a cizinci se tak dostali do jejího hledáčku. Lody tak narychlo odcestoval do Irska, kde se snažil zapadnout jako nenápadný Američan. Zároveň plánoval svůj útěk z Velké Británie, kde už pro něj nemělo být bezpečno. Udělal však osudovou chybu, když poslal svým nadřízeným jednu z dalších zpráv, která nebyla kódovaná. Zprávu tak zachytily britské odpovědné úřady. Navíc nezkušený špion za sebou zanechával stopy.
V říjnu 1914 se kruh uzavřel a Lody byl zatčen v jednom irském hotelu. Stanul před vojenským soudem v Londýně ještě v témže měsíci. Zajímavé bylo, že nezapíral, že je německým špionem a ke svým činům se přiznal. Zároveň bylo jasné, jaký osud jej čeká. Vojenský soud jej odsoudil po třech dnech k trestu smrti za špionáž ve prospěch cizí mocnosti k trestu smrti. Ten vykonala popravčí četa 6. listopadu 1914 v londýnském Toweru zastřelením a nikoliv provazem, jak bylo tehdy zvykem.
Když se Adolf Hitler dostal v roce 1933 k moci, byl Lody vyhlášen národním hrdinou. Stal se tak v nacistické éře symbolem patriotismu, který byl dáván při vhodných příležitostech za příklad. Na druhé straně se o Lodym někdy posměšně hovoří jako o nejhorším špionovi vůbec, protože neměl dostatečný výcvik a dělal lehké, až amatérské chyby. Byl totiž zrekrutován možná až moc ,,narychlo", což se posléze podepsalo na výsledné Lodyho práci.
Zdroj: findagrave.com