foto: By United States Navy photo via National Archives - Scanned from Russell, Richard A., Project Hula: Secret Soviet-American Cooperation in the War Against Japan, Washington, D.C.: Naval Historical Center, 1997, ISBN 0-945274-35-1, page 21. Caption information from same source., Public Domain/Sovětský admirál Popov na palubě americké minolovky
Koncem roku 1944 a začátkem roku 1945 se porážka nacistického Německa přiblížila a pozornost Spojenců se přesunula na východ k císařskému Japonsku.
Sovětský svaz a Japonsko vedly krvavou, nevyhlášenou válku u řeky Chalchyn v roce 1939. V roce 1941 uzavřely oba státy příměří, které umožnilo oběma mocnostem zaměřit jejich pozornost jinde. Obě strany však v oblasti stále udržovaly značné síly.
Stalin a sovětský generální štáb zoufale chtěli během kritického období v letech 1941 a 1942 přesunout více sil na západ a japonské síly v oblasti zaujaly obrannou pozici.
Psali jsme
Dalo se předejít americkému debaklu v Pearl Harboru 7. prosince 1941, kdyby o deset let dříve byla ,,lakotná” vláda ochotna zaplatit 212 dolarů…
Na konci roku 1944 mělo Japonsko v Číně stále zhruba půl milionu vojáků, kteří se zúčastnili operace Ichi-Go. Její velikost byla zcela srovnatelná s německou invazí do Sovětského svazu, jejím cílem bylo upevnit své pozice v Číně a zabezpečit tolik potřebné zásobovací trasy.
Fanatický odpor Německa a ohromující ztráty v bitvě u Okinawy přesvědčily západní Spojence, že potřebují sovětskou pomoc. Tu si zajistili na konferencích v Jaltě a Postupimi. Sověti provedli pouze několik malých námořních operací proti Německu na Krymském poloostrově a jinde, a neměli tedy zkušenosti Spojenců získané z dobývání ostrovů v Pacifiku a invaze do Normandie. SSSR chyběli jak muži, tak vybavení.
Nakonec byl schválen tajný přesun 180 lodí US Navy, který Američané nazvali Projekt Hula.
Nejhodnotnějších bylo třicet hlídkových fregat třídy Tacoma o hmotnosti 1 415 tun optimalizovaných pro protiponorkový boj. Ty byly doplněny 34 podobně vyzbrojenými minolovkami třídy Admirable o polovičním výtlaku, dále 92 menších protiponorkových lodí a torpédových člunů a čtyři mohutné plovoucí dílny, které prováděly opravy na moři. Nejdůležitější součástí půjčky však bylo 30 pěchotních přistávacích člunů vybavených rampami, které mohly vysadit každá přes 200 vojáků.
Sovětská delegace přijela do vzdáleného aljašského přístavu v březnu 1945 a lodě se začaly přepravovat v dubnu. Tisíce sovětských námořníků přijelo trénovat ovládání poskytnuté techniky. Jazykové bariéry byly obzvláště náročné, pokud šlo o složitou radarovou technologii, ale manuály byly rychle přeloženy do ruštiny.
Do 31. července bylo převezeno více než 100 plavidel do SSSR a o pouhých osm dní později se sovětské síly převalily přes Mandžusko. Po porážce nacistického Německa Rusové zdokonalili své operace a některé části útočících jednotek postoupily za tři dny o 450 km.
V srpnu Sověti využili nově nabytých lodí a zaútočili na Severní Sachalin a Kurilské ostrovy.
4. září válka skončila a Sověti začali poněkud zdlouhavý proces předávání lodí zpět do Ameriky. Díky Studené válce byl tento proces poněkud komplikovaný a obtížný a v době, kdy byla většina z lodí převezena zpět, byly již v tak špatném stavu, že je americké námořnictvo okamžitě vyřadilo nebo je prodalo zpět Rusům za cenu kovového šrotu.
Zdroj: Warhistoryonline.com
Tagy