Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Momentka ze Zimní války
V Zimní válce bojovali po boku Finů i Švédové. Ve Švédsku vznikaly dobrovolnické oddíly, které odhodlaně sváděly bitvy se silnějším nepřítelem.
Zimní válka mezi Sovětským svazem a Finskem vzbudila ve švédských vládnoucích kruzích poměrně silné obavy, že dalším cílem sovětské expanze bude právě Švédsko. To bylo znásobeno ještě strachem z napadení ze strany Německa, protože Švédsko disponovalo bohatými zdroji nerostných surovin, především rudy a minerálů, které Německo potřebovalo.
Nakonec se ale Adolf Hitler spokojil ,,jen" s obsazením Dánska a Norska a Švédsko nenapadl. To, ač neutrální, však muselo v řadě věc Německu ustoupit, když mu například povolilo přejezdy vlaků s německými vojáky a válečným materiálem přes své území.
Když Sovětský svaz vpadl do Finska, vyvolalo to velké švédské rozhořčení. Švédsko nepočítalo s tím, že pošle Finsku na pomoc regulérní armádu, která byla navíc slabá a těžko se mohla rovnat té sovětské. Nicméně se začaly formovat dobrovolnické švédské sbory, které chtěly svým ,,skandinávským druhům" v nastalém konfliktu pomoci.
První dobrovolnické sbory začaly vznikat po útoku Sovětského svazu na Finsko a jejich číslo narostlo na zhruba 8 000 mužů, odhodlaných se zúčastnit války. Kromě Švédů se vstupovali do dobrovolnických jednotek také Norové, jichž na 700.
Jejich pohnutky kromě skutečné pomoci sousednímu Finsku se však lišily. Někteří vstupovali do jednotek z čistého idealismu, jiní chtěli zažít dobrodružství třeba i s neslavným koncem. Na každý pád kromě utvoření dobrovolnických jednotek Švédsko pomáhalo Finsku i materiálně. Finsko od svého souseda dostalo například 800 námořních min, okolo 350 protitankových a protivzdušných zbraní či více než 20 letounů na obranu.
Této pomoci také nahrávala jasně ,,profinská" nálada Švédů, kteří tlačili na svou vládu, ať Finsku podobnou pomoc poskytne. Švédské jednotky sice nebojovaly přímo v epicentru konfliktu, ale pomáhaly například v Laponsku, kde probíhaly mírnější boje. V nepravidelných střetech se Sověty Švédové ztratili 33 mužů, jejich vzdušné jednotky zaznamenaly naopak 12 sestřelů, samy ztratily 2 stroje.
Nepočítalo se s tím, že švédské dobrovolnické sbory budou bojovat v srdci samotného konfliktu. To by totiž mohlo mít vážně zahraničně-politické důsledky a takový risk vzhledem ke stále proklamované neutralitě si nechtělo Švédsko dovolit.
I když švédské dobrovolnické sbory neměly celkově velký dopad na průběh války, finští historikové se shodují, že znamenaly především velmi vítanou morální podporu v boji
Zdroj: Russia Beyond