Chtěli ho nechat popravit, místo toho se stal Naftalij Frenkel budovatelem gulagů

Chtěli ho nechat popravit, místo toho se stal Naftalij Frenkel budovatelem gulagů
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Naftalij Aronovič Frenkel (vpravo)
06 / 11 / 2021, 10:00

Budovatel krutých pracovních táborů - gulagů, to byl Naftalij Frenkel. Ale také předtím vězeň, který měl být popraven.

Frenkel se narodil v roce 1883 v Haifě, která byla tehdy součástí Osmanské říše. Vzhledem k tomu, že to byl schopný organizátor, měl obchodní myšlení, stal se podnikatelem a brzy pohádkově zbohatl. Obchodoval s dřívím, pořídil si v Mariupoli prosperující firmu. Během první světové války mu byznys také ,,nesl", protože úspěšně dokázal pašovat zbraně přes Gallipoli. Další Frenkelovu činnost však přerušila říjnová revoluce v Rusku v roce 1917. Převedl svá aktiva do Turecka, kam se uchýlil, nebo lépe řečeno ukryl. Právě Rusko však skýtalo pro Frenkela další obchodní i jiné příležitosti.

Rusko, které bylo hospodářsky na ,,úbytě", vyhlásilo v roce 1921 Novou ekonomickou politiku (NEP). Ta měla povolit v určité míře soukromé podnikání a příliv cizího kapitálu do země. NEP tak měl alespoň zčásti postavit ruskou ekonomiku na nohy. A do tohoto soukolí zapadl nakonec i Frenkel. Úspěšný podnikatel nakonec do Ruska přijel a začal dělat to, co mu vždy šlo - obchodování a pašování. Měl ale také spolupracovat s tajnou policií GPU.

V roce 1923 ,,spadla klec" a Frenkel byl zatčen za ilegální přechod hranic a pašování a jeho úspěšně se rozvíjející byznys se stal pro ruský režim dále nestravitelným. V roce 1924 byl Frenkel odsouzen k trestu smrti, následně k 10 letům těžkých prací v táboře na Soloveckých ostrovech v Bílém moři, kde panovaly obzvlášť kruté podmínky. Zdálo se, že Frenkelův osud je zpečetěn, ale bylo to jen zdání, protože někdejší činorodý podnikatel spřádal plány, jak rozšířit síť gulagů, stát se organizátorem práce v nich a zefektivnit jejich činnost po všech stránkách.

Nejprve se stal z dosud nevyjasněných okolností velitelem pracovního tábora, v němž byl vězněn. V roce 1929 pak Frenkela přijal samotný Stalin a vyslechl si jeho plán. Frenkel sovětskému diktátorovi nastínil podrobný plán, jakým způsobem chce docílit svého cíle, organizovat systém gulagů, a jak je výhodná bezplatná práce vězňů. A Frenkel měl štěstí, protože Stalinovi a sovětské ,,věrchušce" se plán zalíbil natolik, že se z bývalého trestance nyní stal šéf, na což byl bývalý byznysman ostatně zvyklý.

Ještě v roce 1929 Frenkel předložil projekt masového zapojení vězňů pracovních táborů na stavbu dálnic, přehrad, železnic a dalších důležitých míst infrastruktury. Z gulagů se tak měly kromě jiného stát výkonné ekonomické a pracovní jednotky, jejichž vězňové měli svou měrou a samozřejmě zdarma přispět ke zvelebení své země, která je nezákonně zavírala. Tato transformace gulagů pak byla velmi efektivní a skutečně přinesla své výsledky.

Vězňové pracovních táborů se měli možnost podílet i na ,,velkých dílech" socialismu, jako bylo budování Bělomořsko-baltského kanálu, při jehož stavbě zemřely tisíce vězňů, či Bajkalsko-amurské magistrály. Do jejího budování se zapojilo více než 150 000 vězňů. Pro Frenkela a bolševiky však účel světil prostředky a ,,slabší kusy" podle nich zkrátka odpadly, protože se vždy našly silnější.

V letech 1937-1947 stál Frenkel v čele Hlavního ředitelství táborů pro železniční stavby a byl chráněncem nechvalně známého Lavrentije Beriji. V roce 1947 se však Frenkel z funkcí stáhl kvůli zdravotním problémům. Někteří historikové však věří, že to byla jen záminka a zdravotní obtíže jen fingoval, protože antisemitismus byl v SSSR na vzestupu a pro něho jako žida by to mohlo mít přímé existenční následky. Frenkel umírá v roce 1960. Jeho služeb si sovětský režim velmi vážil a ,,odměnil" jej ještě za života například Leninovým řádem a dalšími vyznamenáními.

Zdroj: Russia Beyond

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace