Popisek: Stalin
7. května 1945 skončila bezpodmínečnou kapitulací druhá světová válka v Evropě. Sovětský vůdce Josif Stalin si však nechal stvrdit z prestižních důvodů kapitulaci ještě jednou, a to v Berlíně o den později. Stalin chtěl, aby tak vyniklo oslnivé vítězství Rudé armády nad nacistickém nepřítelem.
Kapitulaci ze 7. května podepsali německý generálplukovník Alfred Jodl, americký generálporučík Walter Bedell Smith, sovětský generálmajor Ivan Susloparov a francouzský sborový generál François Sevez. Z 8. května to byli polní maršál Wilhelm Keitel, generál admirál Hans-Georg von Friedeburg a generálplukovník Hans-Jürgen Stumpff za Německo, za Spojence maršál Sovětského svazu Georgij Konstantinovič Žukov, americký generál Carl Spaatz, britský vrchní letecký maršál Arthur Tedder a francouzský armádní generál Jean de Lattre de Tassigny.
psali jsme: 23. srpna 1939 si Hitler a Stalin rozdělili Evropu
Stalinovi se vůbec nelíbilo, že podpisového aktu se v Remeši 7. května neúčastnil žádný vyšší vojenský velitel nebo státní představitel. Podle pozdějšího svědectví sovětských důstojníků se vyjádřil: „Kdo je k čertu Susloparov? Bude přísně potrestán, že se opovážil podepsat takový dokument bez svolení sovětské vlády.“
Zároveň tvrdil, že podpisem v Remeši se kapitulace Německa jeví jako vítězství Američanů. Požadoval proto novou kapitulaci, a to sice v Berlíně, v místě svého velkého vítězství. Dal rozkaz maršálu Žukovovi, aby v Berlíně našel a připravil vhodné místo k podpisu nové kapitulace. 8. května se tak konal druhý podpis, na který se již sjelo nejvyšší sovětské velení. K podpisu této kapitulace došlo až 9. května 43 minut po půlnoci.
Podpis bezpodmínečné kapitulace v Remeši 7. května 1945
Dodnes se přitom v některých ruských učebnicích Susloparov nepřesně uvádí pouze jako svědek podpisu první kapitulace, a první podpis se tedy chápe jako kapitulace pouze do rukou západních spojenců. 8. května už ale většina obyvatel Evropy slavila konec války. Winston Churchill pronesl svůj projev k britskému národu právě v tento den ještě před podpisem druhého dokumentu, stejně tak ostatní státníci na Západě. Pouze na území pod Sovětským svazem nastal oficiální konec bojů až 9. května.
psali jsme: Konvoj osvobození připomněl v Praze konec druhé světové války
Z tohoto důvodu měla druhá světová válka v Evropě dva různé konce. Ty zároveň předznamenávaly budoucí dělení Evropy mezi Východ a Západ. 8. květen byl uznávaný především západními spojenci a dodnes je slavený jako státní svátek ve většině evropských zemí. Podpis druhé kapitulace 9. května byl jako konec války a „Den vítězství“ uznávaný především Sovětským svazem.
Zdroj: rozhlas.cz