Stalinův Himmler - zbabělý vrah žen Berija

Stalinův Himmler - zbabělý vrah žen Berija
Autor: Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52560|Popisek: Berija a Stalinova dcera Světlana
03 / 07 / 2021, 10:00

Maršál Berija, jehož hlavním ,,přínosem" k vybudování nové spravedlivé společnosti byly vraždy politických protivníků, znásilňování a vraždy mladých Moskvanek, nebo nápad nechat povraždit Poláky v Katyni, byl zbabělec. Když došlo na jeho vlastní smrt, plazil se po zemi a žebral o milost.

Lavrentij Pavlovič Berija byl Gruzínec, stejně jako Stalin, který mu říkal familiárně „můj Himmler“. Podílel se na revolučních aktivitách během svého mládí a stal se šéfem tajné policie v Gruzii ve svých dvaceti letech, dohlížel na bezohledné čistky během 30. let v tomto kavkazském regionu a do Moskvy přijel v roce 1938 jako zástupce Nikolaje Ježova, „krvežíznivého trpaslíka“, vedoucího sovětské tajné policie. Brzy nahradil Ježova, který byl zastřelen na Stalinův rozkaz, zjevně na Berijovu výzvu. Berija, který řídil sovětskou síť gulagů, byl proslulý svým sadismem, užíváním si mučení a chutí bít a znásilňovat ženy a mladé dívky. Plešatý a obrýlený, v době Stalinovy smrti v roce 1953 byl jedním z nejvíce nenáviděných mužů v zemi.

Když Stalin konečně zemřel, Berija rychle dospěl k dohodě s Malenkovem, starým spojencem, a dostal pod svou správu ministerstva státní bezpečnosti a vnitřních věcí, která mu poskytla kontrolu nad tajnou i řádnou policií a malou soukromou armádou pěších divizí. Nyní začal nečekaně naléhat na uvolnění stalinismu, na což nebyli jeho kolegové připraveni. Mnozí z nich se ho báli téměř stejně, jako se báli samotného Stalina a proti Berijovi se zformovalo smrtící spiknutí.

Úvahy o tom, co se stalo, se značně liší, ale zdá se, že Berijův pád způsobil Nikita Chruščov, tajemník ústředního výboru strany, který si tiše zajistil podporu dalších mocných osobností, včetně Malenkova a řady generálů. 26. června 1953 Chruščov na spěšně svolané schůzi prezidia zahájil útok na Beriju a obvinil jej z toho, že je kariérista, dlouho placený britskou zpravodajskou služby a žádný pravý komunista. Berija byl zaskočený a řekl: „Co se děje, Nikito?“ Chruščov mu řekl, že to brzy zjistí. Veterán Molotov a další se postavili proti Berijovi a Chruščovovi navrhli jeho okamžité vyloučení. Než bude možné hlasovat, Malenkov zpanikařil a stiskl tlačítko na stole jako předem připravený signál maršálovi Žukovovi a skupině ozbrojených důstojníků v nedaleké místnosti. Okamžitě vtrhli dovnitř, chytili Beriju a odvezli ho pryč.

Berijovi muži hlídali Kreml, takže policisté museli počkat až do noci, než ho propašovali v autě pryč. Byl převezen nejprve do věznice Lefortovo a následně do velitelství generála Moskalenka, velitele moskevské okresní protivzdušné obrany, kde byl uvězněn v podzemním bunkru. Jeho zatčení bylo udržováno v tichosti, jak jen to bylo možné, zatímco Berijovi důstojníci byli obklíčeni, o některých se říkalo, že byli zastřeleni a do Moskvy byly povolány jednotky armády.

Ústřední výbor strávil pět dní přesvědčováním o Berijově vině a R.A. Rudenko, zkušený prokurátor dobře známý Chruščovovi, byl jmenován, aby se zajistilo, že policejní šéf bude urychleně souzen, odsouzen a popraven s maximální mírou legality. Noviny Pravda ohlásily Berijův pád 10. července, připsaly jej iniciativě soudruha Malenkova a zmínila se o Berijových zločinech proti straně a státu.

17. prosince Rudenkova kancelář oznámila, že Berija a šest spolupachatelů, povzbuzovaní zahraničními zpravodajskými agenturami se spikli, aby se chopili moci v Sovětském svazu za účelem obnovení kapitalismu. Byl zřízen zvláštní soud, obviněnému nebylo umožněno žádné vystoupení ani odvolání. Když byl vynesen rozsudek smrti, podle generála Moskalenka Berija plazil po podlaze a prosil o milost. On ji osobně nikdy nikomu neudělil a nyní nebyla ani jemu poskytnuta. Berija a jeho společníci byli odvezeni a okamžitě zastřeleni. Jeho manželka a syn byli posláni do sibiřského pracovního tábora.

Berijovi bylo v době popravy 23. prosince 1953 54 let, tedy pokud se jednalo opravdu o něj. Alternativní verze událostí mluví o tom, že byl zastřelen nebo uškrcen několik měsíců před ,,divadýlkem pro masy". Berijův syn Sergo této verzi věřil a říkal, že se o smrti svého otce dozvěděl již 26. června.

Pravděpodobně šlo o to, zlikvidovat Beriju co nejdříve a později celý proces zlegalizovat.

 

Zdroj: History Today, Russia Beyond

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace