Autor fotografie: Carlosrodriguesw235, CC BY-SA 4.0|Popisek: Vasilij Blochin
Vasilij Blochin, generálmajor NKVD má ruce potřísněné krví. Podle některých odhadů může za smrt až 15 000 lidí, nepohodlných sovětskému režimu.
Z rolnické rodiny až k NKVD
Stejně jako Adolf Hitler měl ,,svého" kata Johanna Reichharta, který popravil gilotinou přes 3 000 lidí, tak i sovětský diktátor Stalin se nedal v tomto směru ,,zahanbit". Vrchní popravčí Vasilij Blochin (1895-1955) byl generálmajorem, který černou práci vykonával v NKVD.
Dlouho to nevypadalo, že se Blochin ujme katovského řemesla. Narodil se v roce 1895 v rodině rolníka. Během první světové války sloužil v carské armádě. Jako jeden z mála popravčích získal univerzitní vzdělání, miloval koně a ve své knihovně měl o nich několik stovek publikací. Jeho chvíle však přišla po převzetí moci bolševiky v roce 1917, kdy nastartoval svou krvavou kariéru.
Na místo vrchního popravčího byl už jako prověřený vybrán Stalinem. Blochin osobně zabil až 15 000 lidí, což z něho dělá jednoho z nejkrvavějších katů vůbec. K celkovému číslu musíme připočíst i kolem 7 00 zajatců, které osobně popravil během Katyňského masakru v roce 1940.
Blochin popravoval kromě jiného i vysoce postavené bolševiky, kteří byli odsuzováni ve vykonstruovaných politických procesech ve třicátých letech. Jeho rukou třeba padl maršál Michail Tuchačevskij či někdejší šéf NKVD Nikolaj Ježov a mnozí další. Zajímavé je, že pod Ježovem předtím sám Blochin sloužil.
Nejen bolševici padli za obět Blochinově chladnokrevnosti. Generálmajor posílal na onen svět například umělce, spisovatele či nepohodlné novináře. Za všechny jmenujme slavného avantgardního režiséra a divadelního teoretika Vsevoloda Mejercholda, který byl popraven 2. února 1940. Jeho smrti předcházelo kruté mučení.
,,Profesionál", co nikdy před popravami nepil
Blochin měl již předtím důslednou ,,průpravu" z Čeky, sovětské tajné policie, kterou vedl nechvalně známý bolševik Felix Dzeržinskij. Stalinovi se na Blochinovi zamlouvala především chladnokrevnost a nemilosrdnost, s jakou svou práci vykonával, to byly ostatně vlastnosti, jež měly oba dva. Blochin ke své práci přistupoval profesionálně, nikdy před samotnými popravami na rozdíl od svých kolegů nepil.
Po Stalinově smrti v roce 1953 odešel odešel Blochin do penze. Tu si však neužil dlouho, protože politická garnitura, která nastoupila po smrti diktátora, zahájila vyšetřování Stalinových zločinů. Blochin byl vyslýchán, ale nakonec vyšetřovatelé došli k závěru, že nebyl přímám organizátorem teroru, ale ,,pouze" nástrojem. To však nezabránilo tomu, aby byl v roce 1954 degradován. V nových poměrech se již Blochin neorientoval tak dobře jako v době největšího Stalinova teroru. Zemřel v roce 1955, přičemž okolnosti jeho smrti nejsou vyjasněné. Buďto měl zemřít na infarkt, nebo spáchat sebevraždu. S jistotou se to však patrně nikdy nedozvíme.
Zdroj: history.net