Stockholm pod sovětskou palbou. Jak si Švédsko zažilo svůj pocit války

Stockholm pod sovětskou palbou. Jak si Švédsko zažilo svůj pocit války
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Ilustrační obrázek
19 / 08 / 2023, 10:00

I Švédsko si zažilo pocit, jaké je to být ve válce. Na města Stockholm a Strängnäs v roce 1944 dopadaly sovětské pumy.

Neidentifikované letouny, jež protivzdušná obrana nebyla schopná zachytit, shodily bomby na již dvě zmíněná města v únoru 1944. Sovětské bomby způsobily samozřejmě škody švédské infrastruktuře, jedna bomba o hmotnosti 100 kg pak zničila nově otevřené divadlo a zanechala po sobě kráter hluboký tři metry a pět metrů široký. Velkým štěstím bylo, že při sovětské akci nebyl nikdo zabit, jen dva švédští vojáci přišli k menší úhoně. Po šoku, který připravily sovětské bombardéry neutrální zemi, zase rychle odletěly směrem k Baltu.

Historikové se nemohou dodnes shodnout, zda šlo o navigační chybu, která se stávala, nebo naopak vyslání poněkud drsného signálu Sověty, že ani neutrální Švédsko se nemůže cítit bezpečně. Ostatně Švédsko, jehož dobrovolnické jednotky bojovaly po boku Finů v Zimní válce, se možné sovětské invaze obávalo a dalo to i najevo. Připomeňme v této souvislosti také, že v únoru 1944 zasypaly sovětské bomby i finská města Helsinki, Kotka či Turku.

Závěr Švédů byl po vyšetřování incidentu jasný: jednalo se o chybu, když sovětské bombardéry ztratily v noci cestu a ,,omylem" shodily bomby na dvě švédská města. Ostatně to se ve válce stávalo nezřídka, jak už bylo řečeno.

Nicméně švédské závěry Sověti smetli ze stolu a odmítli, že by bombardovali švédská města, byť i omylem. Naopak sovětští diplomaté svedli vinu buď na Německo či Finsko a účel útoku měla být provokace. Proč by ale Finsko bombardovalo Švédsko, už Sověti nedodali. Další verzí je vyslání určitého varování Sovětů, protože jak už jsme zmínili, švédské dobrovolnické jednotky pomáhaly Finům v Zimní válce.

Švédský zpravodajský důstojník Tore Forsberg pak přišel s další zajímavou verzí. Podle něho si bombardováním chtěli Sověti vynutit návrat prominentního sovětského špiona Vasilije Sidorenka. Ten byl zatčen v roce 1942 pro špionáž. Sověti se snažili mnohokrát vyreklamovat prominentního špiona, ale vždy neúspěšně. Činili na to tlak i sovětští diplomaté a ministr zahraničí Vjačeslav Molotov. Ten prohlásil, že Švédsko nechává Sidorenka zemřít hladem a že s ním velmi špatně zachází, a ať ho tedy propustí.

Ať už se jednalo o chybu či nátlak nebo varování, v roce 1944 neutrální Švédové zažili, jaké je to se octinout na pár okamžiků ve válce. Před Sověty totiž musely být na pozoru i neutrální státy.

Zdroj: Russia Beyond

Tagy článku