Autor fotografie: GPA Photo Archive / Flickr|Popisek: Afroameričtí vojáci za druhé světové války (ilustrační foto)
Na konci června roku 1943 se v malé britském městečku na západu Anglie odehrál incident, který upozornil na problém rasové segregace v americké armádě. Při celé události, známé jako bitva v Bamber Bridge přišel o život jeden vojín a dalších sedm osob bylo zraněno.
V noci z 24. na 25. června 1943 se ve městě Bamber Bridge v hrabství Lancashire v západní Anglii stala událost, která navždy změnila povahu americké armády. Ve městě s přibližně 12 tisíci obyvateli měli během druhé světové války svou základnu američtí vojáci ze 1511. pluku Quartermaster Truck spadající pod Osmou leteckou armádu amerických ozbrojených sil. Pluk byl složen ve většině z afroamerických vojáků, což byl důsledek tehdejší rasové segregace praktikované armádou Spojených států amerických.
Všichni velitelé 1511. pluku až na jednoho byli bílí Američané, což v jednotce, která měla na starost logistické úkony a přepravu vojenského materiálu mezi základnami, vytvářelo nemalé pnutí. Do služebních jednotek armády podobných 1511. pluku totiž v této době nebyli umisťováni příliš kompetentní velitelé. To se zásadním způsobem odráželo na celkové atmosféře jednotky a jejího vedení, které nebylo podle svědků příliš dobré. Obyvateli ve vesnici Bamber Bridge však byli afroameričtí vojáci vřele přijati. Místní s nimi často seděli v hospodách a a řešili různé životní i politické problémy.
Již ne tak dobrý vztah však měli muži ze 1511. pluku se členy 234. americké vojenské policejní roty, která byla v té době také usazena ve vesnici Bamber Bridge. Ve čtvrtek 24. července 1943 večer afroameričtí vojáci opět seděli s obyvateli vesnice v hospodě Ye Olde Hob Inn, když dva členové americké vojenské policie přišli prošetřit blíže nespecifikovaný incident.
Při prověřování situace policisté zjistili, že vojín Eugene Nunn z 1511. pluku na sobě nemá uniformu, ale pouze polní bundu a pokusili se jej proto zatknout. Tento spor následně přerostl v hádku mezi policisty a obyvateli města, kteří bránili afroamerického vojáka a označili dva členy vojenské policie za rasisty. Vojína Nunna se zastal také přítomný štábní seržant William Byrd, který oba policisty uklidnil. Když však oba odjížděli, na jejich džíp někdo z osazenstva anglické hospody hodil sklenici piva. To oba policisty rozlítilo, vrátili se na základnu sehnat posily a získali od velitelů oprávnění k zatčení afroameričanů.
Otevřený spor na sebe nenechal dlouho čekat, jelikož policisté zatkli všechny afroamerické vojáky, kteří se z hospody vraceli na svou základnu. Vojáci 1511. pluku se však bez boje nevzdali a rozpoutali s policisty rvačku, která skončila přestřelkou. Při střetu mezi vojáky a vojenskou policií bylo několik lidí zraněno, vojín William Crossland byl zasažen do zad a přišel o život. Zabití Crosslanda vzbudilo u 1511. pluku paniku a vojáci se obávali, že policisté přijedou také na jejich základnu.
.jpg "GEOFF WILKINSON / Wikimedia Commons / CC-BY")
Později se tak opravdu stalo a vojenští policisté v několika džípech uprostřed noci dorazili k 1511. pluku. Vojáci se proto vyzbrojili a ohlásili obyvatelům vesnice, aby nevycházeli ze svých domovů. Zanedlouho začala mezi policisty a afroameričany přestřelka, při které bylo zraněno sedm osob. Celá věc byla následně v letech 1943 a 1944 vyšetřována, přičemž soud shledal 28 afroamerických vojáků z 1511. pluku vinnými ze vzpoury. Naopak žádný z členů vojenské policie 234. roty odsouzen nebyl. Většina z mužů 1511. pluku se do několika měsíců vrátila do služby nebo bylo propuštěno.
I přesto, že byl proces ukončen bez potrestání viníků vraždy Williama Crosslanda, byly za hlavní důvod nepokojů označeny rasistické postoje vojenských policistů. Soudní spor tak vrhl světlo na hluboce zakořeněný rasismus v amerických ozbrojených silách. Tento případ je jedním z příkladů, které umožnily řešit závažný problém rasové diskriminace a nerovného nakládání s vojáky americké armády. Ten byl však zcela vyřešen až o několik desetiletí později.