Studená válka - B-52 Stratofortress nad Vietnamem (1965-1973)

Studená válka - B-52 Stratofortress nad Vietnamem (1965-1973)
21 / 09 / 2018, 10:00

Na Dnech NATO 15. a 16. září 2018 měli návštěvníci možnost prohlédnout si americký dálkový strategický bombardér B-52. Dnes se budeme věnovat jeho vývoji a nasazení v průběhu války ve Vietnamu, kde byl nasazen především při kobercovém bombardování, a kde čelil mj. proslulým MiGům-21. Letoun byl vyráběn v letech 1954–1963, vzniklo 742 kusů všech verzí, a dodnes jich je ve službě bezmála 80. S B-52 počítá díky jeho přijatelným výkonům a dobré ekonomice provozu americké letectvo zhruba do poloviny století, kdy od vzniku jeho koncepce uplyne sto let.

18. června 1965, v den 150. výročí bitvy u Waterloo, provedlo 30 strategických bombardovacích letounů B-52 Stratofortress první nálet operace Rolling Thunder (Valící se Hrom). Cílem mise byla komunistická základna v Jižním Vietnamu. Dva bombardéry se během ní srazily, jeden se musel vrátit pro poruchu. Bombardéry shodily pumy z výšky asi 6000 m; cíl na míli široký a dvě míle dlouhý zasáhlo něco málo přes 50 % bomb. Přičemž Vietkong prostor před náletem vyklidil, a třináctihodinová mise nedosáhla ničeho.

Ve Vietnamu to tedy nazačalo nejlépe. Ale podívejme se na historii ikonického letounu, který je ve službě již více než 60 let, a další tři desetiletí ještě podle všeho bude. B-52 je dálkový, podzvukový a proudový strategický bombardér U.S. Air Force. Jeho vývoj byl zahájen v roce 1946 – dva roky předtím, než do služby vstoupil letoun, který měly Stratofortressy nahradit: Convair B-36 Peacemaker (Mírotvůrce), který doplňoval a nahrazoval druhoválečné B-29 Superfortressy.

Peacemaker byl největším sériově vyráběným vrtulovým letounem všech dob. Šlo o letoun určený primárně pro jaderné bombardování ve službách Velitelství strategického letectva (Strategic Air Command). Pro takový účel dosahoval mimořádných výkonů: díky doletu 16 000 km byl schopen mezikontinentálních letů bez doplnění paliva. Jeho problémem však záhy začala být relativně nízká rychlost: při 672 km/h byl pro souběžně zaváděné stíhací MiGy-15 snadnou kořistí. Vrtulové bombardéry jim čelit nemohly a musely přejít na noční nálety.

Psali jsme: Video: B-52 ztratila ocas, ale posádka přesto přistála

Také B-52 začínal původně jako vrtulový, šestimotorový, s rovným křídlem. Požadavky letectva na výkony se však zvyšovaly. Prototypy z dubna 1948 se šípovým křídlem dosahovaly maximální rychlosti 825 km/h, a měly dolet 11 125 km. To však stále nestačilo, a v červenci byl zalétán prototyp s proudovými motory od firmy Westinghouse. Problémem se ukazovala spotřeba paliva, rané verze proudových motorů byly poněkud neekonomické. Přesto dostal Boeing objednávku na první sériové kusy: tři letouny B-52A sloužily k dalšímu testování, a pro službu v U.S.A.F. byla pak v březnu 1954 dokončena první série mírně modifikovaných B-52B. Generál Twining je přirovnal k dlouhé pušce, Kentucky rifle, skvělé zbrani 18. století. B-52 se podle něj měly stát dlouhou puškou éry letectví. Vojáci si letoun pojmenovali bez patosu jako BUFF: Big Ugly Fat Fucker. Velký, ošklivý, tlustý. Poslední slovo má významů mnoho.

Vývoj a výroba Stratofortressu pokračovala až do roku 1963, kdy byl vyroben poslední B-52 z celkového počtu 742 letounů verzí A, B, C, D, E, F, G a H. Letouny byly a zůstávají páteří strategických leteckých sil Spojených států. Podle odhadů právě Stratofortressy dopravily na cíl 40 % všech zbraní shozených na irácké cíle během operace Pouštní bouře v roce 1991. Dnes na nich slouží třetí a pomalu již čtvrtá generace letců, 76 jich je stále v aktivní službě, převážně v neustále modernizovaném standardu verze B-52H. V rámci Global Strike Command, Velitelství globálního úderu, slouží spolu s letouny B-1B Lancer a B-2A Spirit.

Psali jsme: 17.1. 1966: Když B-52 ztrácí vodíkové bomby

Vraťme se však do Vietnamu. Koncem roku 1965 byla u některých B-52D zvýšena kapacita nesených pum s účelem efektivnějšího kobercového bombardování. Na vnějších závěsnících mohly nést standardních 24 bomb (227 nebo 340 kg), ale vnitřní pumovnice pojala nově 84 227kg, nebo 42 340kg bomb. Takto upravené B-52 létaly nad Vietnam ze základny na ostrově Guam, a za letu doplňovaly palivo z KC-135 Stratotankers. Od roku 1967 vzlétaly také z Thajska. A nad Thajskem byl také ztracen první Stratofortress v důsledku nepřátelské palby: při náletu na Vinh byl jeden B-52D zasažen severovietnamskou raketou země-vzduch, a posádka poškozený stroj v thajském vzdušném prostoru opustila.

K nejintenzivnějšímu nasazení B-52 během války ve Vietnamu došlo v rámci operace Linebacker II v prosinci 1972. Během dvanácti dnů provedly strategické bombardéry 729 vzletů a shodily na Hanoi, Haiphong a další cíle přes 15 tisíc tun bomb: přičemž americké letectvo přišlo o patnáct sestřelených bombardérů z přibližně osmdesáti nasazených. Celkově pak bylo ve Vietnamu zničeno 31 B-52, z nich 10 sestřeleno přímo nad Severním Vietnamem a 12 ztraceno při haváriích.

A nepřátelští stíhači? Stratofortressy jim čelily jednak svou relativně vysokou, byť podzvukovou rychlostí (1024 km/h v 6300 metrech u verze B-52H), jednak čtyřmi kulomety M3 ráže 12,7 mm umístěných v zadním střelišti ovládaném radarovým systémem řízení palby (u verze H byly kulomety nahrazeny 20mm kanónem M61 Vulcan; definitivně z výzbroje odstraněným v roce 1991). Během bojů nad Vietnamem byly střelcům B-52 přiznány dva sestřely nepřátelských MiGů-21. Severovietnamci přiznali Stratofortressům dokonce o jeden sestřelený MiG více. B-52 je největším letadlem historie, které dosáhlo vzdušného vítězství.

Psali jsme: Video: 20 bombardérů B-52 prchá z letiště před útokem balistických raket

Současnosti a budoucnosti těchto strojů se budeme věnovat v některém z příštích článků. Ve službě je udržují nejen přijatelné výkony, ale také dobrá ekonomika provozu. Přeneseme-li se po časové ose pro srovnání, bude nasazení B-52 ve 40. letech tohoto století podobné, jako by bylo dnešní nasazení letounů první světové války. Na rozdíl od těch však bude Stratofortress stále efektivní zbraní.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace