Studená válka – domácí tanky neutrálního Švýcarska (1950-1994)

Studená válka – domácí tanky neutrálního Švýcarska (1950-1994)
02 / 08 / 2019, 10:00

Švýcarsko bylo a zůstává tradičně neutrální zemí, což mu umožňuje jednak jeho poloha, jednak ekonomická síla, ale to neznamená, že podceňovalo otázku obrany a ozbrojených sil. A přes hornatý terén nepodceňovalo ani roli těžké obrněné techniky. Koncem 40. let byl hlavní zbraní švýcarských obrněných sil stíhač tanků G-13, což byla lehce upravená varianta německého Jagdpanzeru 38(t) postaveného na podvozku československého lehkého tanku vz. 38. A to proti potenciální hrozbě z východu, která disponovala bestiemi jako byl IS-3, skutečně nestačilo. Švýcaři nešli cestou nákupu zahraniční techniky, ale vyvinuli vlastní tanky: KW 1950, KW 30, Panzer 58, Panzer 61 a konečně Panzer 68, který sloužil ve švýcarské armádě až do roku 2003.

S ohledem na specifika prostoru nasazení vlastních obrněných sil nebylo na trhu k dispozici vozidlo, jež by na přelomu 40. a 50. let vyhovělo švýcarským požadavkům. A tak si Švýcaři vyprojektovali vlastní střední tank, který měl dokonale sladit požadavky na účinnou palebnou sílu, vysoký stupeň pasivní ochrany, a také mobilitu.

Jako první vznikl projekt později označený jako KW (Kampfwagen) 1950. Vyznačoval se relativně malou šířkou (3 m) vhodnou pro úzké horské cesty a motorem o výkonu 600 k při 30 tunách hmotnosti, což mu dávalo na svou dobu slušný poměr 20k/t (tanky M1A2 Abrams dosahují 23,8 k/t). Ve věži měl nést 90mm, nebo 105mm kanón. Čelní pancéřování sneslo srovnání se sovětským IS-2, ale zaostávalo za IS-3, T-54 nebo americkými Pattony, a boční ochrana byla na svou kategorii zanedbatelná. Těžší tanky by ovšem ve Švýcarsku byly v nevýhodě z důvodů relativně nižší mobility. KW 1950 nebyl vyráběn, ale jeho vývoj přinesl cenné zkušenosti.

V roce 1957 vzniklo vozidlo označené KW 30, které bylo prvním prototypem tanku Mittlerer Panzer 58. Neslo 90mm kanón a spřažený automatický kanón ráže 20 mm. Druhý prototyp dostal britské 20liberní dělo, a třetí konečně kanón Royal Ordnance L7 105mm, dostatečně účinný, aby mohl ničit sovětské tanky T-54/55. Vzniklo 10 předsériových vozidel; s hmotností 35 tun a stejným motorem jako KW 1950 měl tank poněkud horší poměr výkonu a hmotnosti.

Prvním švýcarským tankem studené války, který byl vyráběn ve větších počtech, byl Panzer 61, který koncepčně vycházel z typu 58. Kromě drobných změn v konstrukci korby a věže dostal především výkonnější dieslový motor Mercedes-Benz 8 s výkonem 630 koní. Při hmotnosti 39 tun činil poměr výkon/hmotnost „jen“ 16 k/t – výrazně bylo posílené pancéřování především čela korby a věže. Původní Panzer 58 sloužily do roku 1964, kdy byly přestavěny na standard 61, a Panzer 61, vyrobený v počtu 150 kusů, sloužil až do roku 1994, kdy byl stažen od posledního tankového praporu a nahrazen Leopardem 2 (ten byl zaváděn od roku 1987 jako Panzer 87).

Druhým byl Panzer 68. Vyznačoval se především stabilizátorem hlavní zbraně a nahrazením nevyhovujícího 20mm kanónu kulometem ráže 7,5 mm. Byl vyráběn až do roku 1984, a ještě v 90. letech prošel modernizací, jakkoli již technologicky i koncepčně velmi zaostával za zaváděnými Leopardy 2A4 a 2A5. Službu provázely technické obtíže a v roce 1979 vypukl politický skandál týkající se údajné nebojeschopnosti Panzeru 68, který byl nedostatečně chráněný proti účinkům zbraní hromadného ničení, a velkým problémem bylo elektrické ovládání věže, které pracovalo na stejných frekvencích jako rádio, a docházelo k chybným pohybům věže – při pohybu věže bylo třeba rádio vypnout. A elektronika měla i jeden bezmála neuvěřitelný problém: nabitý kanón mohlo odpálit zapnutí topení. Ministr obrany rezignoval. Tanků Panzer 68 vzniklo 390 kusů a ve službě se udržely do roku 2003.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace