Sturmtiger - Hitlerův obr zlikvidoval jediným výstřelem několik amerických tanků

První prototyp byl připraven a předveden Adolfu Hitlerovi v říjnu 1943 a první kompletní podvozky a nástavby byly hotové v prosinci 1943. První tři Sturmtigery byly v továrně v Alkettu vyrobeny do 20. února 1944.

Byl vyvinut na podporu jednotek bojujících ve městech. Byly účinné v boji zblízka s obrněnými vozidly a pěchotou a poskytovaly těžkou palebnou sílu. Myšlenka vozidla s těžkou palebnou silou pro boj v městských oblastech vznikla po krutých bojích v bitvě u Stalingradu v roce 1942.

Původně měl být tento stroj vybaven menší zbraní ráže 210 mm, ale ta nebyla v daný okamžik k dispozici, a tak tento stroj získal vrhač raketových střel RW-61 ráže 380 mm, který byl původně určen pro použití na bitevních lodích jako protiponorková zbraň.

Podvozek pocházel z těžkého tanku Tiger I. Pohon zajišťoval motor Maybach HL 230 P 45 o výkonu 700 PS, se kterým 68 tun těžký stroj dokázal vyvinout rychlost až 40 km/h.

Z důvodu zpoždění Hitler nežádal o výrobu Strurmtigerů do 19. dubna 1944. 12 nástaveb a zbraně pro Sturmtigery bylo připraveno a namontováno na přestavěný podvozek Tiger I. První tři výrobní řady Sturmtigerů byly dokončeny v Alkettu v srpnu 1944. Plány na dokončení dalších sedmi strojů v září byly předány Hitlerovi na konferenci v srpnu 1944. Deset se jich vyrobilo v září a dalších pět v prosinci 1944.

Hitler kladl velký důraz na zvláštní nasazení Sturmtigeru a věřil, že bude nutné vyrábět nejméně 300 raket měsíčně. Samotná raketa byla dlouhá 1,5 metru a vážila 345-376 kg, z čehož 125 kg tvořila výbušnina. S takto těžkou raketou samozřejmě nebylo možné manipulovat ručně, a proto na nakládku nábojů sloužil malý jeřáb v zadní části vozidla. Do stroje se vešlo 14 raket a s nakládkou musela pomáhat celá posádka.

Maximální dostřel činil 6 km a speciální raketa určená k boření opevnění pronikla 2,5 metru železobetonu! K další výzbroji patřil "malý" minomet ráže 100 mm a kulomet MG 34.

V době, kdy se stroj dostal k jednotkám označeným jako Panzer Sturmmörser Kompanien (PzStuMrKp) 1000, 1001 a 1002, Německo definitivně ztratilo iniciativu a již se jen bránilo.

Sturmtigery potlačovaly Varšavské povstání, bojovaly v Ardenské ofenzívě a v bitvě o most u Remagenu. Právě zde se povedlo jednomu stroji z jednotky 1001 zlikvidovat jedním výstřelem několik stojících amerických tanků.

Dodnes se dochovaly pouze 3 z 19 Sturmtigerů. Jeden z nich byl ukořistěn Rudou armádou v dubnu 1945 a je vystaven v tankovém muzeu Kubinka v Rusku. Jedno má Deutsches Panzermuseum v Munsteru a poslední je v Bovington Tank Museum ve Spojeném království.

Zdroj: panzerwrecks.com, history.com, warhistoryonline.com