Suchoj Su-15 - sovětská odpověď na B-52 a U-2 (1967-1993)

Suchoj Su-15 - sovětská odpověď na B-52 a U-2 (1967-1993)
12 / 11 / 2019, 13:00

Suchoj Su-15 byl výkonným záchytným stíhačem sovětského letectva vyvinutým především v odpovědi na zavedení amerických strategických bombardérů B-52 Stratofortress. Dosavadní záchytné stíhací letouny, podzvukové Su-9, Jak-25 ani nadzvukové Su-11 a Jak-28P, na B-52 svými výkony a/nebo vybavením nepostačovaly. První let absolvoval Su-15 v roce 1962, zaveden do služby byl v roce 1967. Byl významnou zbraní sovětské protivzdušné obrany. Na svém kontě pak má několik incidentů především s korejskými civilními letouny, které omylem vstoupily do sovětského vzdušného prostoru, a v roce 1968 možná také smrt Jurije Gagarina.

Vývoj zahrnoval projekty T-49, což byl upravený Su-9 vybavený radarem RP-22 Orjol-D, a T-5, což byl Su-11 se silnějšími motory. Vybrán byl projekt T-58, který kombinoval výhody obou přístupů, a označen jako Su-15. Jeho zavedení zdržely konkurenční třenice s Jakovlevem, který vyráběl taktický bombardér Jak-28 ve verzi P jako záchytný stíhač s dlouhým doletem, vybavený rovněž radarem Orjol-D a jím řízenými střelami R-98 (AA-3). Suchoj ovšem nabízel pro svou roli jednoznačně lepší parametry, v dubnu 1965 byl schválen, a ve službě postupně nahrazoval Su-9 (ve službě 1959-1979), Su-11 (1964-1983) a podzvukové Jakovlevy Jak-25 (1955-1967).

NATO přidělilo letounu kón Flagon („Láhev“). Ve srovnání s F-106 Delta Dart zaostávaly Su-15 v maximální rychlosti (1,81 M ve 12 tisících metrech ve verzi TM proti 2,3 M ve stejné výšce u amerického letounu) a doletu, měly ale vyšší dostup a především stoupavost (228 m/s proti 150 m/s). Během služby prošly Suchoje modernizacemi, mj. byla zvětšena nosná plocha (tyto letouny NATO označilo jako Flagon-D), vznikla varianta T (pouze deset kusů) s výkonným, ale poruchovým radarem Volkov Tajfun. Problémy odstranila verze TM (Flagon-E), která mohla nést podvěšené 23mm kanóny nebo střely R-60 (AA-8); pozdější stroje s aerodynamicky čistším krytem radaru NATO označovalo jako Flagon-F. Existovaly také dvoumístné cvičené varianty (schopné bojového nasazení). Jeden z prototypů T-58 byl upraven přidáním tří zdvihových motorů Kolesov jako varianta s krátkým vzledem a přistáním (STVOL, „Flagon-B“). Neosvědčil se ani projekt protizemní varianty – celkem očekávatelně: letoun byl vyvíjen se zcela opačnými požadavky.

Celkem bylo v letech 1965-1979 vyrobeno 1290 letounů Su-15. Nasazeny byly výhradně sovětským letectvem, nebyly exportovány. Tvořily páteř protivzdušné obrany, a jejich cílem byly primárně strategické bombardéry B-52, případně britské V bombers, a průzkumné U-2. Ve službě je od roku 1970 doplňovaly výkonnější MiGy-25 a od počátku 80. let MiGy-31.

Známé jsou incidenty, při nichž Su-15 napadly civilní letouny, jež navigační chybou vstoupily do sovětského vzdušného prostoru. V roce 1978 Boeing 707 letu 902 korejských aerolinek ustál zásah střelou vypálenou Su-15, která zabila dva pasažéry, a letoun nouzově přistál, 107 dalších osob na palubě přežilo. Katastrofa přišla o pět let později: z 269 lidí na palubě Boeingu 747 letu 007 stejných aerolinií sestřeleného u ostrova Moneronv Japonském moři nepřežil nikdo. Nízkým letem Su-15 a turbulencí způsobenou jeho přechodem na nadzvukovou rychlost v těsné blízkosti Gagarinova MiGu-15, o němž pilot Suchoje pro špatnou viditelnost nevěděl, byla podle Alexeje Leonova způsobena kosmonautova smrt 27. března 1968.

Letouny byly podle smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v evropě vyřazeny ze služby v letech 1992-1993, na Ukrajině pak v roce 1996.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace