Suchoj T-4 měl likvidovat americké letadlové lodě. Projekt nakonec pohřbila nepřející konkurence

Ing. Filip Klasna zobrazit články autora

28. 06. 202211:00

Suchoj T-4 měl likvidovat americké letadlové lodě. Projekt nakonec pohřbila nepřející konkurence

foto: Sergey Dukachev, CC BY 2.5/Suchoj T-4

Bombardér, který byl navržen kanceláří Suchoj, měl představovat smrtící nebezpečí pro americké letadlové lodě. Nakonec se tak nestalo, protože projekt pohřbil Tupolev a jeho pomluvy.

Horká 60. léta minulého století se nesla ve znamení obavy obou velmocí, že ta druhá zaútočí první. Spojené státy poučené 2. světovou vybudovaly mocné námořní svazy obklopující letadlové lodě. SSSR v tomto nebyl schopen konkurovat a tak hledal způsob, jak letadlovou loď zlikvidovat.

Protože na tento úkol sovětské hladinové loďstvo nemělo, mělo se o svazy obklopující SSSR postarat letectvo. Starší stroje se totiž i díky novému palubnímu letounu Phantom F-4 nebyly schopny přiblížit na vzdálenost, odkud by mohly svaz zasáhnout. Cílem byl tedy nový bombardér schopný nést protilodní rakety vyzbrojené konvenční nebo jadernou hlavicí. Protože sovětské vedení vědělo o plánech USA na letouny s rychlostí přesahující Mach 3, měl i tento nový sovětský bombardér dosahovat podobných rychlostí.

Z několika návrhů kanceláří Tupolev, Jakovlev a Suchoj vzešel v roce 1962 jako vítězný návrh Suchoje s názvem T-4, jehož titanovo-ocelový trup měl umožňovat lety rychlostí přes 3 000 km/h. V rámci utajení projektu byl stroj označen jako číslo 100. Konstruktéři a lidé co na něm pracovali, mu dali přezdívku „Sotka“.

Problémů se stavbou bylo mnoho, počínaje například chybějícím materiálem zasklení kabiny, který by byl schopen odolávat rychlostem 3 000 km/h a proto se nakonec aplikovalo řešení sklopné přídě, která se ve vysokých rychlostech zdvihla, a pilot sovětského stroje letěl výhradně podle přístrojů!

suchoj

Suchoj T-4 (Foto: Wikimedia Commons, volné dílo)

Stavba prototypu začalo v prosinci roku 1965 a první let se uskutečnil až po dlouhých sedmi letech, 22. srpna 1972. Letoun vzlétl pod pevnou rukou hrdiny Sovětského svazu V.S. Iljušina a dojmy byly veskrze pozitivní. Bohužel celý projekt měl značné zpoždění a pletichaření Tupoleva, který stroj od Suchoje pomlouval, kde mohl, dalšímu vývoji taky nepomohlo. Tupolev slíbil dodat rychleji svůj Tu-22M, což se sice nepovedlo, ale známost s ministrem obrany Grečkem se ukázala jako důležitější, než technické parametry.

Definitivně byl projekt Sotky zabit vývojem „Bílé labutě“ Tu-160, která byla reakcí na americký strategický bombardér B-1. Nařízením č. 38 ministerstva leteckého průmyslu dne 28. ledna 1976 byl projekt T-4 Sotka ukončen.

Technické parametry T-4

Délka letounu 44.5 m
Výška letounu 11.2 m
Rozpětí křídel 22.7 m
Plocha křídel 295.7 m2
Maximální vzletová hmotnost 135 000 kg
Normální vzletová hmotnost 114 000 kg
Hmotnost prázdného letounu 55 600 kg
Bojový dolet /vypočítaný/ 3 000 km
Maximální rychlost 3 200 km/h
Max. dosažená rychlost 3 000 km/h
Dostup /vypočítaný/ 25 000 m
Délka vzletu 950-1 050 m
Délka přistání s brzdícím padákem 800-900 m
Počet motorů 4
Tah jednoho motoru 135 kN
Tah jednoho motoru s forsáží 161 kN
Počet členů osádky 2

Zdroj: Military.cz, ruslet.webnode.cz