foto: Wikifan75/ CC BY-SA 3.0/ Wikimedia Commons/B-29 Superfortress Enola Gay v muzeu Stevena F. Udvara-Házyho
Boeing B-29-45-MO Superfortress, pilot Paul Tibbets jej pojmenoval po své matce: Enola Gay. A její jméno se dnes okamžitě pro každého spojí se 6. srpnem 1945, kdy bombardér svrhl na japonskou Hirošimu první atomovou bombu. Dnes je letoun vystavený jako muzejní exponát. A ne každému je to pochuti.
Super slavný B-29 Enola Gay, neboli Boeing B-29-45-MO Superfortress sériového čísla 44-86292, byl vyroben 18. května 1945 a ve službě u letectva armády Spojených států vydržel do 30. srpna 1946. Letoun patřil mezi 65 speciálně vybraných strojů v rámci projektu Manhattan, vývoje atomové bomby, podle specifikace s kódovým označením Silverplate upravených B-29 Superfortress. Kromě dalšího prošly letouny úpravou pumovnice, motorů i odstraněním pancéřování a kulometné výzbroje, čímž byla ušetřena hmotnost letounů.
Puma Little Boy vážila 4400 kg, puma Fat Man 4500 kg, zatímco běžně tyto bombardéry běžně nesly nad Japonsko při náletech ve velkých výškách jen 2300 kg munice. Zároveň s ohledem na mizivou schopnost japonských stíhačů (mimojiné i japosnké Mitsubishi Zero) proti vysoko a rychle letícím bombardérům zasahovat byla kulometná výzbroj zbytná. Tato skutečnost se potvrdila během operace samotné: na osamělé letouny, které bombardování účastnily, nestřílelo ani protiletadlové dělostřelectvo. Letouny B-29 Superforstress byly připravené operace ve velkých výškách, proto byly ideální pro Japonské bombardování.
Enola gay v akci: tlaková vlna exploze letoun dohnala
Po shození bomby Little Boy provedl letoun Enola Gay okamžitě obrat o 180° a na plný výkon odlétal. Přesto letoun tlaková vlna po explozi dostihla a notně jím otřásla. Enola Gay nicméně v pořádku o několik hodin později přistál na mateřské základně na ostrově Tinian v Marianském souostroví. O tři dny později se letadlo účastnilo i náletu na Kokuru, a tentokrát jí připadl úkol sledovat počasí nad vybraným cílem. Podle hlášení bylo nebe nad Kokurou čisté, ale když se k městu přiblížil letoun B-29 s bombou Fat Man (pojmenovaný Bockscar), vítr zahalil Kokuru dýmem z požárů nedaleké Jahaty bombardované mohutným svazem B-29 předchozího dne. To znamenalo rozsudek pro alternativní cíl: Nagasaki.
Nejenom Enola Gay, zkáza japonska v podobě letounů B-29
Enola Gay však nebyla pouze prostředkem pro atomové nálety. Bombardéry B-29 hrály klíčovou roli ve finálních fázích války v Tichomoří, zejména v konvenčních bombardovacích operacích proti japonským městům. Nejvýznamnějším útokem byl například nálet na Tokio v březnu 1945, kdy byla použita munice s novou látkou Napalm. Jednalo se o jednu z největších vojenských katastrof druhé světové války, jelikož při bombardování zahynulo více než 100 000 obětí. I když atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki ukončily válku, právě konvenční nálety B-29 přinesly Japonsku zkázu měřítek, která nebyla do té doby známá. Tato strategie totální války měla za cíl zlomit morálku japonské vlády a obyvatelstva, což následně vedlo k bezpodmínečné kapitulaci země.
Enola Gay se vrací do USA
Dne 6. listopadu 1945 se pak Enola Gay vrátilo zpět do USA na základnu v Roswellu v Novém Mexiku. Na jaře 1946 se účastnilo operace Crossroads, testování jaderných bomb na atolu Bikini. Pro bombardování zakotvených kořistních a vyřazených lodí letadlo vybráno nebylo a vrátilo se do Kalifornie, kde bylo 24. června 1946 rozhodnuto o jeho vyřazení a současně uložení. Mezi roky 1946 a 1960 postupně letoun vystřídal několik umístění, přičemž poslední let absolvoval 2. prosince 1953, kdy přeletěl na leteckou základnu Andrews v Marylandu, kde zůstal až do srpna 1960. Pro jeho další uchování již bylo s ohledem na stáří a opotřebování stroje třeba přistoupit k jeho uložení ve vnitřních prostorách.
Restaurace a historická pamět letounu Enola Gay
Letoun procházel od roku 1984 restaurováním a u příležitosti 50. výročí bombardování Hirošimy pak byl vystaven v National Air and Space Museum. S ohledem na citlivost celé události a po protestech motivovaných nevůlí chlubit se zbraní, která způsobila smrt desetitisíců lidí, byla veřejnosti zpřístupněna jen část letounu. Projekt měl nicméně značný úspěch a do roku 1998 si bombardér prohlédlo na 4 miliony lidí. Od roku 2003 je vystaven celý letoun, což vedlo k dalším protestům, nicméně vystaven zůstává dodnes. Mezi kritiky vystavení Enoly Gay v muzeu patří nejen filozof Noam Chomsky nebo režisér Oliver Stone, ale také například herec Martin Sheen.
Každoroční výročí svržení atomových bomb na Japonsko spouští výměny názorů na jeho nezbytnost, nebo zbytnost, skutečné důsledky bombardování, možné důsledky nebombardování, a vliv na budoucí vývoj světa. Ty jsou namnoze vedeny více aktuálním světonázorem než povědomím o strategické situaci srpna 1945. Někdo dává přednost tvrzení, že výsledek druhé světové války rozhodl spíš útok Rudé armády v Mandžusku. Další tvrdí, že Japonsko by se bylo vzdalo i bez atomového bombardování. Po bitvě je generálem každý: v totální válce, rozpoutané Japonskem, Spojené státy použily efektivní zbraň, kterou měly k dispozici. Je nepředstavitelné, že by jakákoli jiná země jednala jinak.
Zdroj: www.defense.gov, www.britannica.com, airandspace.si.edu
Tagy