Svatba Karla IV. a lamačky podkov Alžběty Pomořanské

Svatba Karla IV. a lamačky podkov Alžběty Pomořanské
Autor fotografie: Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Busta_Alzbeta_Pomoranska.jpg|Popisek: Alžběta Pomořanská
21 / 05 / 2018, 13:00


Důvody pro sňatek byly jak jiné než politické. Karel totiž potřeboval rozbít protičeské koalice polského a uherského krále Kazimíra III. a Ludvíka I., kteří se spojili s rakouským vévodou Rudolfem IV. a Otou V. Bavorským. Karel byl pro ně středoevropskou hrozbou, jelikož sňatkem s Annou Svídnickou, která bohužel v roce 1362 při porodu třetího dítěte zemřela, získal jak Svídnicko a Javorsko, tak i Dolní Lužici. Podle smlouvy s Wittlesbachy navíc v případě, že by braniborský kurfiřt Ota V. Braniborský neměl dědice, měl císař získat ještě Braniborsko.

Karel začal okamžitě jednat a domluvil si sňatek s dcerou pomořanského vévody Bohuslava V. a polské princezny Alžběty, Alžbětou Pomořanskou. Svého syna Václava IV. v roce 1363 oženil za Johanu Bavorskou, dceru Albrechta I, který byl taktéž členem protičeské koalice. Následně zemřel král Kazimír III. a Ota zrušil smlouvu ohledně následnictví, kterou uzavřel s Karlem. Na to císař reagoval vyhlášením války a v roce 1373 Braniborsko připojil k zemím Koruny české. Kvůli sporům o několik let později ještě Wittlesbachy vyplatil půl milionem zlatých v hotovosti a nemovitostech. Spor s králem Ludvíkem I. urovnal tak, že svého druhého syna Zikmunda oženil s uherskou princeznou Marii. Tím byla tato koalice nadobro zničena.

psali jsme: První český král, který získal císařskou korunu

Sňatek Alžběty a Karla se uskutečnil 21. května roku 1363, tedy necelý rok po smrti Anny Svídnické. Mezi snoubenci byl poměrně velký věkový rozdíl, třicet jedna let. Krásné a silné Alžbětě bylo totiž teprve šestnáct let. Svatba se konala v metropoli Malopolska, Krakově, a obřadu se zúčastnilo mnoho panovníků a šlechticů z celé Evropy, mezi kterými nesměl chybět polský, uherský, dánský a kyperský král. Měsíc po svatbě byla Alžběta v Praze slavnostně Arnoštem z Pardubic korunována českou královnou. O pět let později přijala z rukou Urbana V. císařskou korunu. Stala se tak poslední českou královnou korunovanou v Římě.

Královna, oproti svým třem předchůdkyním, vynikala fyzickou zdatností, rázností, sebevědomím a cílevědomostí. Dobové kroniky o ní psaly jako o císařovně, která: měla v rukou takovou sílu, že si někdy v přítomnosti mnoha knížat, pánů a šlechticů dala přinést novou podkovu, ukovanou pro velkého valacha, a tuto podkovu ta paní svýma vlastníma rukama zlomila...také silné a velmi tlusté nože vojáků a kuchařů lámala...navíc trhala brnění nebo pancíře rytířů a dvořanů pana císaře od shora až dolů...".

psali jsme: Nešťastný život údajné travičky Anny Falcké

Svému manželovi dala šest dětí, tedy více než všechny Karlovy dřívější manželky dohromady, a byla s ním až do jeho smrti v roce 1378. Když se Karel v roce 1371 rozstonal, vydala se pěšky z Karlštejna ke katedrále sv. Víta, aby se mohla modlit za jeho zdraví. Bezesporu nejznámějším Alžbětiným dítětem byl uherský král a velký nepřátel husitů, Zikmund Lucemburský. Všechny své děti, ale hlavně Zikmunda otevřeně od začátku stavěla proti prvorozenému synovi Anny Svídnické Václavu IV. Celý život Zikmunda finančně i politicky podporovala, aby mohl získat uherský trůn. Alžběta zemřela 14. února roku 1393 v ústraní v Hradci Králové.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

Tagy článku

-->