Autor fotografie: Public Domain, U.S. Air Force photo by Senior Airman Greg Nash|Popisek: Ilustrační fotografie A-10
Sovětský svaz a nevyzpytatelný L. I. Brežněv – Švédsko žilo v 70. letech minulého století ve stálých obavách z invaze, a proto byly zahájeny práce na konstrukci letadla přímé palebné podpory, které mělo v případě napadení Švédska likvidovat postupující sovětské pozemní jednotky.
Invaze SSSR do Československa v roce 1968 velmi znepokojila Švédy, kteří se obávali, že jsou další na seznamu. Rudá armáda nebyla nikdy mocnější než právě v této době. Proto švédská armáda požadovala letadlo doplňující Viggen a zaměřené na protitankový boj a podporu vojsk.
Návrh letounu od společnosti Saab z prosince 1974 byl inspirován americkým letounem Fairchild Republic A-10 Thunderbolt II. Saab B3LM byl součástí studie „Flygplan 80“ s o něco menšími rozměry než již zmíněný Warthog, kdy rozpětí křídel mělo být 12 metrů oproti 18 metrům amerického stroje a na délku 11 metrů oproti přibližně 16 metrům.
Výzbroj měla být podobná jinému stroji od Saabu, Viggenu. Bomby GBU-12 či Pavway a rakety Maverick či Sidewinder by byly umístěny na celkem 7 závěsech a o dělostřeleckou výzbroj by se staral kanón ráže 30 mm, který měl svůj původ v kanónu pro JA 37 Viggen a používal by stejnou munici jako A-10.
Saab B3LM měl být přizpůsoben tvrdým podmínkám severní Evropy a měl být schopen provozu z neupravených letištních ploch. V švédském letectvu měl sloužit pod označením A 38. O pohon by se staraly dva proudové motory RB 401-31 bez přídavného spalování nebo Saab 105Ö.
Projekt lehkého útočného letounu A38 ale nebyl nikdy dotažen do konce, sovětská ekonomika naštěstí přestala zvládat tempo zbrojení. Saab nakonec získal možnost zkonstruovat stroj, který měl do budoucna nahradit veškeré švédské stroje – JAS-39 Gripen, který používá i naše letectvo. To je ale jiný příběh.
Zdroj: The Hammer to Fall, aviationsmilitaires.net