Syn čínského ,,Velkého kormidelníka" bojoval po boku SSSR proti nacistům. Jeho život nakonec ukončilo americké bombardování

Syn čínského ,,Velkého kormidelníka&quote; bojoval po boku SSSR proti nacistům. Jeho život nakonec ukončilo americké bombardování
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Mao An-jing (vpravo) se svým otcem Mao Ce-tungem
04 / 01 / 2022, 16:00

Mao An-jing byl nejstarší ze 6 potomků Mao Ce-tunga. Právě tento mladík se rozhodl bojovat po boku SSSR proti německému vetřelci ve druhé světové válce.

Během druhé světové války nebylo výjimkou, že potomci sovětských politických lídrů zasáhli aktivně do tohoto konfliktu. To se týká například Stalinova a Chruščovova syna, ale také Mao An-jinga, který byl potomkem čínského vůdce Mao Ce-tunga. Mao An-jing nejenže zakusil boje v Evropě, ale také na Dálném východě proti expanzionistickým Japoncům.

Jeho osudy byly vskutku pohnuté, v roce 1930 přišel o svou matku, která byla popravena a teprve 8letý Mao An-jing se musel protloukat sám na ulicích Šanghaje. Teprve v roce 1936 mu poskytl jeho otec ochrannou ruku a poslal posléze do Sovětského svazu. V té době vysocí političtí představitelé Sovětského svazu ,,Velkého kormidelníka" uznávali a o jeho syna se starali více než dobře.

A mladý Mao An-jing se chtěl hostitelské zemi odvděčit tím, že napsal osobní dopis Stalinovi, aby se mohl stát pevnou součástí Rudé armády a bojovat proti německým invazorům.

V dopisu stálo: ,,Drahý soudruhu Staline, jsem mladý Číňan, studoval jsem ve vaší zemi 5 let. Moje láska k Sovětskému svazu je stejná jako k Číně. Nemůžu sedět opodál a pozorovat, jak němečtí nacisté dupají po vaší zemi. Chtěl bych pomstít miliony zavražděných sovětských občanů. Jsem plně odhodlán bojovat na frontě. Prosím, splňte můj požadavek."

Mladík sice nedostal od Stalina odpověď, ale do bojů se přece jen dostal, a to v roce 1944. Zažil bitvy po boku tankové jednotky v Polsku a Německu. Mao An-jing toužil po vojenské konfrontaci také s nenáviděným japonským nepřítelem, i to se mu splnilo v samém závěru války, kdy mu Sovětský svaz vyhlásil válku.

Mao byl vysoce oceňován za jeho angažmá a nasazení proti Japoncům a vysloužil si dokonce Řád rudé hvězdy. Vydobyl si jak proti německému, tak japonskému nepříteli respekt. Mao přežil boje proti oběma, přečkal i občanskou válku v Číně, kam se vrátil ze Sovětského svazu v roce 1946.

Jenže mu nebyl dopřán dlouho klid, po němž po strastiplné válečné zkušenosti vroucně toužil. V roce 1950 vypukla korejská válka a Čína přislíbila vojenskou pomoc Severní Koreji. Mao měl znovu po několika letech zažít přímou akci. Tentokrát ale při něm štěstí nestálo a Mao zahynul v pouhých 28 letech při americkém bombardování na samém začátku konfliktu.

Stejně jako Stalin, Chruščov, tak i Mao Ce-tung přišel ve válečném konfliktu o svého syna.


Zdroj: Russia Beyond

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace