K výročí 700 let od smrti Mikuláše I., vévody opavského (1318-2018), přináší Security magazín exkluzivní seriál Synové Přemysla II. Otakara a jejich vzájemná spolupráce ve prospěch přemyslovského království. První díl přináší pohled na život těchto přemyslovců od narození přes smrt jejich otce Přemysla II. Otakara až po období úkladného Záviše z Falkenštejna. Podíváme se i na to, jak k sobě oba bratři po smrti matky Václava II. Kunhuty opět našli cestu a společně se Záviše zbavili.
Přemysl II. Otakar měl dva syny, prvorozeným byl Mikuláš (1255), a druhým o 16 let mladší Václav (1271). Mikulášovou matkou byla Anežka z Kuenringu, dvorní dáma královny Markéty Babemberské (1200/+1267), Václavovou matkou byla Kunhuta Haličská (1246/ +1285) vnučka Uherského krále Bély IV. Oba synové Přemysla měli velice pestré životy. Více štěstí měl zpočátku Mikuláš, který byl vychováván na Pražském Hradě jako princ a budoucí český král. Kdežto Václav si své dětství užíval jen do sedmi let, kdy byl v Jihlavě koncem roku 1278 zasnouben se stejně starou Gutou, dcerou římského krále Rudolfa I. Habsburského. Následně byl Václav do roku 1283 v držení svého příbuzného Oty Braniborského (manžela sestry Přemysla II. Boženy), kterého před odjezdem do bitvy na Moravském poli ustavili pro případ své smrti za opatrovníka mladého Václava na hradě Bezděz, v Berlíně a Špandau.
Také Mikuláš, již jako pán Opavy (1269), si značně vytrpěl. Jako budoucí král doprovázel svého otce na cestách a při jednáních. Zúčastnil se křížové výpravy do východních Prus v letech 1267-68 s cílem získat vliv na polská knížata. Také se chtěl zavděčit papeži Alexandru IV. Ten však poslal z Říma obojetnou zprávu. Děti Přemysla II. Otakara - Mikuláš, Anežka a Alžběta (Eliška) uznal za děti krále, ale protože vzešly z nemanželského lože, neměl Mikuláš nárok usednout na český trůn.
V osudové bitvě na Moravském poli, která rozhodla o babenberském dědictví (vláda nad Rakousy a Štýrskem), byl Mikuláš pověřen velením královské jízdy. Mikuláš byl svědkem zabití a zneuctění svého otce, Přemysla II. Otakara. Byl zde také zajat a odveden na sídelní hrad uherských králů Vyšegrad. Po dvou letech, tedy v roce 1280, byl propuštěn.
psali jsme: Čech, který dobyl Milán. Dnes uplyne 860 let od slavné korunovace Vladislava I
Po návratu na své vévodství na Opavsku (Krnov, Opava, hrad Cvilín a Hradec nad Opavicí) zjistil, že zde pobývá Václavova matka Kunhuta s jejím milencem, později manželem, proslulým Závišem z Falkenštejna. Mikuláš tehdy ovládal jen část svého majetku. Záviš sídlil na Hradci jako purkrabí. Mikuláš se proto uchýlil na svůj hrad Cvilín, kde probíhaly i zemské sněmy.
Když se konečně Václav ujal dne 24. května 1283 panování, to až po vyplacení asi 7 tun stříbra Otovi Braniborskému, Mikuláš očekával, že dojde k nápravě majetkových křivd. Mladý král byl ale pod vlivem Záviše. Václav čekal, že se v Praze setká s matkou Kunhutou. Ta však nepřijela. Měla výčitky svědomí, že syna opustila a nesplnila slib, že pohřbí svého muže Přemysla II. v Praze.
Ještě toho roku získal v království rozhodující vliv milenec jeho matky Kunhuty Záviš, který se stal tzv. regentem království, které trvalo do roku 1288. Záviš si mladého Václava získal celkem snadno přes jeho matku Kunhutu. Využil také toho, že mladý chlapec postrádal otce. Nezkušenému králi se zdálo, že mu otčím bude užitečný. Záviš ho ovládl a Václav se octl zcela pod jeho vlivem. Kunhuta si byla jistě vědoma, že Záviš náležel do tábora Rudolfa Habsburského. U šlechty byl za zrádce. Od Václava dostal povolení k sňatku s Kunhutou v květnu 1285. Kunhuta však nato v září toho roku zemřela na tuberkulózu (stejně jako její syn král Václav II. a jeho dcera Eliška Přemyslovna).
Roku 1285 se v únoru konala v Chebu svatba krále Václava II. s Gutou Habsburskou, kde se ukázal i Václavův bratr Mikuláš, který se proslavil oblečením, které bylo vyšito zlatem. Zde na této svatbě se oba bratři opravdu spřátelili. Václav byl již více zkušeným a nechal si od Mikuláše radit.
psali jsme: Stopa českého krále Přemysla II. Otakara v Rakousku – kromě sochy dostal Marchegg i ostatky krále
Mikuláš vyprávěl svému bratru o společném otci Přemyslu II. Otakarovi, o bitvě na Moravském poli a zradě šlechty. Mikuláš musel být opatrný, neboť věděl o vztahu Václava k Záviši. Postupně však Václav zjišťoval, kdo je Záviš a přikláněl se k bratrovi Mikulášovi. Ten byl nakonec povolán na Pražský Hrad, kde oba vymýšleli politiku českého království v situaci, kdy se hroutil polský stát, ale současně i uherské království.
V roce 1287 došlo ke sňatku Mikuláše s Adelheid princeznou Habsburskou, vnučkou římského krále Rudolfa I., se kterou se setkal ve Vídni a do které se zamiloval. Jednalo se částečně i o politický tah, který měl oslabit Záviše a také oslabil. Tento přemyslovsko-habsburský svazek posílil prestiž Mikuláše Opavského. Mikuláš Václavovi otevřel oči a ukázal mu, jak je regent Záviš pro království nebezpečný. Pro království tím započala nová etapa vývoje.
psali jsme: Přemysl Otakar II. ovládl Rakousko a zvítězil nad Uherskem
Záviš z Falkenštejna se ještě stačil potřetí oženit. V Čechách mu začalo být těsno a nebezpečno. Aby upevnil své postavení, oženil se s dcerou Uherského krále Štěpána V. Alžbětou. Na uherském dvoře se nechal přímo drze titulovat vévodou Opavským. To Mikuláše nenechalo netečného. Když se Záviš s manželkou vrátil z Uher, Alžběta mu na hradě Svojanov porodila syna Jana. Záviš pozval na následný křest i krále Václava II. Ten však na radu Mikuláše Záviše pozval raději do Prahy, kde byl zatčen, zbaven všeho jmění a na dva roky vězněn v Bílé věži Pražského Hradu. Václav poslal do jižních Čech trestnou výpravu včele s Mikulášem. Trest smrti nad Závišem z Falkenštejna byl vykonán pod hradem Hluboká, který patřil jeho bratrovi Vítkovi z Krumlova. Psal se rok 1290.
V příštím díle našeho seriálu se podíváme na politické úspěchy obou bratří.
Autor: Augustin Karel Andrle von Sylor
Tagy