Tajemství ponorky HMS Conqueror a útok na SSSR

Tajemství ponorky HMS Conqueror a útok na SSSR
Popisek: HMS Conqueror
01 / 01 / 2020, 10:00

Ponorka, která potopila starý argentinský křižník General Belgrano během války o Falklandy, byla jen o několik týdnů později zapojena do ještě mnohem nebezpečnější akce proti Sovětskému svazu.

Loď ověnčená vítězstvím nad argentinským loďstvem se necelé dva měsíce po osvobození Falkland nacházela na opačném konci světa v Barentsově moři, přímo na dvorku mocné sovětské Severní flotily. Conqueror se blížil k sovětským teritoriálním vodám tak blízko jak jen to šlo. A podle všeho dokonce několikrát tuto hranici britská ponorka překročila.

Podle námořníků sloužících na ponorkách jsou jen dva typy lodí, ponorky a jejich cíle. Cílem ponorky pod velením Christophera Wreforda-Browna byla špionážní loď ježící se detekčními zařízeními na zachycování lodí a ponorek NATO.

Loď s polskou vlajkou vytáhla zařízení, po kterém Američani a Britové dlouho pátrali. Více než tři kilometry kabelů s hydrofony, tedy cosi jako vlečený pasivní detekční pole. Zařízení bylo schopné pasivně naslouchat zvukům pod mořem a od okamžiku, kdy Sověti toto zařízení nasadili na lodích a ponorkách, rovnováha pod mořem se rázem vytratila. Z ponorek NATO se staly cíle sovětských podvodních gigantů.

HMS Conqueror měl za úkol tuhle poslední vychytávku sovětské technologie ukrást. K tomuto účelu byla britská ponorka vybavena elektronicky ovládanými kleštěmi dodanými USA, které měly nepozorovaně přestřihnout ocelový kabel o průměru asi 7 centimetrů.

A název mise? Operace Barmaid, neboli barmanka…

Během padesátých a šedesátých let Američané a Britové odpočívali na vavřínech a byli přesvědčeni o své nadřazenosti v námořních technologiích nad rozvíjející se sovětskou flotilou. Ale v sedmdesátých letech tato důvěra pomalu erodovala. Sovětské ponorky nebyly jen tišší a rychlejší, dokázaly „lovit“ své údajně pokročilejší odpůrce ze Západu. Ponorkáři tomu říkají "vyskakování", což je postup, jak se vrhnout na nepřátelskou ponorku před zapnutím aktivního sonaru vysílajícího vlny. Ohromující ping v sluchátkách překvapené cílové posádky říká: "Jsem tady. Kdyby to byla válka, byl bys mrtvý."

Snímač vlečeného pole je jiný. Je pasivní a nevydává signál. Plave v předepsané hloubce, za lodí nebo ponorkou, a poslouchá nepřátelské ponorky. Vzhledem k tomu, jak jsou hydrofony rozmístěny venku, mohou docilovat vícerozměrné fixace cíle a jsou méně vystaveny hluku z hostitelské lodi. Americké a britské námořnictvo si představovaly, že jsou v této technologii daleko vepředu a byly velmi znepokojeni, když zjistily, že jsou Rusové před nimi.

Operace Barmaid měla zajistit, že se toto pasivní zařízení jednoduše sovětské flotile ukradne a následně prozkoumá.

Proč se ale operace ujala menší britská Royal Navy? Podle Britů proto, že jejich ponorky a námořníci jsou lepší než američtí, podle pragmatické verze proto, aby v případě odhalení během akce nedošlo ke střetu obou supervelmocí.

Kleště od General Dynamics byly navržené tak, aby lano vypadalo jako rozdrcené a ne přestřižené, aby Sověti nepojali podezření.

Onu srpnovou noc se tedy Conqueror připlížil do mrtvého bodu za lodí s polskou vlajkou a ponorka se přiblížila až téměř k vrtulím plavidla. Tmavá arktická voda ztěžovala práci kamer, ale když se ponorka přiblížila téměř na centimetry k lanu, bylo vyhráno.

Conqueror se svou kořistí zmizel z pobřežních vod SSSR a potápěči již v bezpečné vzdálenosti od nebezpečných vod zajistili odstřižené lano s technologickým pokladem. Později se ponorka vynořila a naložila senzory na palubu.

Ihned poté, co Conqueror dosáhl své domovské základny na Clyde, bylo zařízení naloženo do letadla a posláno k analýze do Spojených států. Říká se, že jméno Conqueror bylo po nějakou dobu po této akci šeptáno v Pentagonu s určitou úctou.

Tato pirátská akce vyšla najevo až dlouho po konci Studené války v roce 2012.

 

Zdroj: Telegraph

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace