Popisek: Dornier Do 335
Nacistický letoun Do 335 byl prvním vojenským letadlem na světě, jehož konstrukce využívala jak tažnou, tak tlačnou vrtuli.
Tato unikátní konstrukce je výhodnější než u dvoumotorových strojů klasické konstrukce s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují a letoun dosahuje větší rychlosti, což tento skvěle ovladatelný stroj dokazoval. Aerodynamický profil byl také znatelně lepší, než u jiných dvomotorových strojů. Poháněn oběma motory dokázal letět až 765 km/h, a byl schopen udržet si rychlost 560 km/h s vypnutým předním motorem. Zkušební piloti si pochvalovali jeho letové schopnosti.
Měl ale i určité nevýhody, jako slabší podvozek a mizerný výhled z kabiny dozadu.
Mohutný stroj vážící přes 5 tun byl vybaven pancéřovanou kabinou s vystřelovacím sedadlem pilota - byl tedy prvním strojem, který byl takto vybaven.
Prapůvod stroje je možné vysledovat až do 1. světové války, kdy stejným uspořádáním motorů vybavoval Dornier své létající čluny. V roce 1939 pracoval Dornier na projektu rychlého dvoumotorového bombardéru P.59, v roce 1940 byl zadán vývoj testovacího stroje ve velikost asi 40% bombardéru Do 17. Celý projekt ale zastavil vrchní velitel Luftwaffe Herman Göring, který všechen vývoj, který se nedal stihnout do 1 roku zrušil.
psali jsme: Futuristické zbrane Hitlerovho Nemecka - bombardér Silbervogel
V květnu 1942 Dornier předložil aktualizovanou verz P.231i s nosností 1000 kg bomb, v reakci na požadavek jednomístného rychlého bombardéru. P.231 byl vybrán jako vítěz poté, co porazil své soupeře firem Arado, Junkers a Blohm & Voss. Zrodil se Do 335. Na podzim roku 1942 ale bylo firmě Dornier sděleno, že 335 už není zapotřebí, ale chybí multifunkční stíhač. Zpožděná dodávka prototypu již reflektovala novou roli stroje.
První prototyp Do 335 V1 nesoucí tovární rádiový volací znak Stammkennzeichen se vznesl do vzduchu dne 26. října 1943, řízený testovacím pilotem firmy Heinkel Hanse Dieterlem, který se stal později primárním zkušebním pilotem firmy Dornier. DO 335 V1 udělal celkem 27 zkušebních letů.
Do 335 V2 už nesl nové motory DB603a-2 a měl vylepšenou aerodynamiku. Následovala verze V3 s motory DB603G-0, které mohly vyvinout výkon až 1 400 kW během vzletu. Všichni testovací piloti různých verzí Do 335 se shodli na tom, že stroj je skvěle ovladatelný a velmi rychlý.
Do 335 tedy mohl jít do sériové výroby s počáteční sérií 120 předprodukční letounů, která měla být dokončena nejpozději do března 1946. Celkem mělo být v roce 1946 dodáno více než 2000 Do 335 v různých verzích.
Dne 23. května 1944 Hitler nařídil výrobě Do 335 v rámci směrnice Jägernotprogramm nejvyšší prioritu. Hlavní výrobní linka měla být v Manzellu, kterou ale nálet v březnu zničil a donutil Dornier zřídit novou výrobní linku v Oberpfaffenhofenu.V rámci urychlení procesu bylo rozhodnuto zrušit mimo jiných projektů i výrobu nočního stíhače Heinkel He 219, který také používal motory DB 603 a výrobní linky pro Do 335. Tento příkaz se Ernstu Heinkelovi podařilo oddálit, nakonec zcela ignorovat, a pokračovat v produkci prototypů He 219a.
psali jsme: Video: Vrak Hitlerovy letadlové lodi Graf Zeppelin
Minimálně 16 prototypů Do 335 se dostalo prokazatelně do vzduchu a první předprodukční stroje byly dodány v červenci 1944, celkem jich bylo dokončeno před koncem války 22. Dodávky byly zahájeny v lednu 1945. Když armáda Spojených států obsadila továrnu Oberpfaffenhofen ke konci dubna 1945, bylo tam jen 11 jednomístných Do 335 A-1 a dva dvoumístné Do 335 A-12.
Setkání s tímto rychlým strojem popisuje ve své knize Velký cirkus i francouzské eso Pierre Clostermann.
Těsně nad stromy se rýsuje letoun, blíží se rychle k nám. Ještě nikdy jsem neviděl takovýhle stroj, nedokážu zjistit, co je to zač.
Spatřil nás až v poslední chvíli, protože jsme krásné ve stínu, přímo pod příkrovem mračen. Uhne velmi rychle a já ho na okamžik mohu vidět z boku. Je to určitě Němec - černé kříže na kýlu to potvrzují - ale je to nějaký zvláštní pták! Na plný plyn se mu snažím přetnout cestu, ale Němec letí podivuhodně rychle. Longley, který má lepší polohu, po něm vystřeli, ale bezvýsledně.
Neznámý letoun udělal půlobrat a hledá spásu ve střel-hbitém letu. Je to zřejmě fenomén. Ocasní plochy má do kříže a jak se zdá, má nejenom normální tažnou vrtuli vpředu, ale ještě navíc i tlačnou za směrovkami, docela až vzadu na ocase. Přední motor má „řadový“, krytý Jako JUMO 23 focke-wulfu 190 D-9 s kruhovým chladičem; druhý motor je uvnitř trupu, za pilotem. Dvě dlouhé šedé čáry, které se mu táhnou v brázdě, ukazuji, že letí na maximální výkon, a bílé proužky z výfuků prozrazují, že je zařízen na GM-1…
Rozpakuji se přejít na maximální rychlost, protože ani při 3040 koních ho nedostaneme. Letíme takřka osm kilometrů za hodinu a Němec nás daleko předstihuje.
psali jsme: Vzácné dobové záběry: Sestřel Messerschmittu Me 262 americkým stíhačem
Filmuji ho pro všechny případy, kdyby snad bylo lze zjistit stopy reaktivního pohonu. Při tomhle mdlém osvětlení nebudou ovšem snímky stát za mnoho. Longley se ho snaží chvíli pronásledovat, ale rychle se toho vzdá. Mimo dostřel za ním pustí zbytečnou salvu, jejíž svítící střely se rozprsknou po krajině.
„Hallo Red 4, keep your ammo, no use shooting at the bastard!“ Haló, Červená 4, šetří si munici, nemá smysl střílet na toho ničemu...
Tolik ze vzpomínek spojeneckého pilota, který létal na letadle Hawker Tempest, které bylo schopno letět až 800 km/h!
Jediný zachovalý kus Do 335 je preprodukční stroj 335 A-0 s označením A-02, který byl dostavěn 16. dubna 1945 a hned 22. dubna padl do rukou Spojených států. S polu s dalším strojem 335 byl odeslán na palubě lodi HMS Reaper do USA v rámci programu "Operation Lusty". 335 A-0 byla testována námořnictvem a nyní ji můžete vidět vedle Arada Ar 234 B-2 Blitz v muzeu v Marylandu.
Technické údaje předsériového Do 335A-0:
Posádka: 1
Rozpětí: 13,8 m
Délka: 13,85 m
Výška: 4,55 m
Hmotnost prázdného letounu: 5210 kg
Max. vzletová hmotnost: 8890 kg
Maximální rychlost: 765 km/h
Dostup: 11 400 m
Bojový dolet: 1160 km
Pohonná jednotka 2× 12 válcový řadový motor DB 603A
Výkon motoru: 1290 kW
Výzbroj
1× kanón MK 103 ráže 30 mm
2× kanón MG 151 ráže 20 mm
do 1000 kg pum
Zdroj: Velký cirkus, Pierre Clostermann, Wikipedie