foto: screenshot Youtube/rumunský AH-IV
V mnoha jiných článcích či videích jsme se zabývali československou tankovou technikou, nicméně kategorie tančíků či lehkých tanků zatím stála stranou. AH-IV se přitom řadí k jednomu z nejslavnějších počinů ČKD, který uspěl na mezinárodním poli. Na druhé straně je zajímavý fakt, že AH-IV československá armáda nezařadila do své výzbroje, byl to totiž primárně exportní artikl.
Vývoj tančíku AH-IV začal v polovině třicátých let ve společnosti ČKD. Konstrukčně vozidlo vycházelo z tančíku P-I a rovněž z již poněkud zapomenutého lehkého tanku TNH. Vývoj vozidla s plně otočnou věží byl poměrně rychlý a jeho výroba začala v roce 1936.
AH-IV tvořila osádka dvou lidí. Lehký tank vážil pouze 3 tuny, byl 3 metry dlouhý, 1, 73 m široký a 1, 4 m vysoký. Pohon zajišťoval motor Praga typ AH s výkonem 46 koní. Maximální rychlost vozidla činila 45 km/h a jeho dosah byl 170 km. Pokud hovoříme o výzbroji stroje, tu tvořil jeden těžký kulomet ZB vz.37, další slavný československý zbrojní počin, a jeden lehký kulomet ZB vz.26.
Psali jsme
E-100 měl být supertěžký průlomový tank, levnější alternativa k supertěžkému tanku 'Maus'. Konstrukčně se jednalo o v podstatě zvětšený...
O AH-IV brzy projevila zájem řada států. Jedním z prvních zahraničních zájemců tančíku bylo Rumunsko, které si objednalo 36 kusů, a pro něž vznikla exportní verze AH-IV-R. Dalším významným uživatelem, kterého nemůžeme vynechat, a jenž stanul mezi prvními zahraničními zákazníky, byl Írán, který si objednal 50 jednotek AH-IV a jeden prototyp. Dodávky začaly v roce 1936 a skončily v roce následujícím.
Írán včetně šáha Pahlavího byli z československého vozidla nadšení a Írán učinil další objednávku na několik stovek kusů, ale této dodávce zabránilo vypuknutí druhé světové války. I tak vozidlo pomohlo v procesu vybudování moderní íránské armády.
Švédsko se v roce 1937 též zajímalo o AH-IV a objednalo si 48 tančíků. V tomto případě však bylo původní vozidlo značně modifikováno. Tančík sloužil pod označením Stridsvagn m/37 ve švédské armádě až do roku 1953.
O lehký tank projevila zájem po druhé světové válce i Etiopie, která v roce 1948 provedla objednávku na 20 kusů. Vozidla byla dodána v roce 1950 a zajímavostí je, že stroje Etiopie používala do konce 70. let, respektive 80. let, kde si československý tančík zabojoval ve válce proti Somálsku.
Výroba tančíku AH-IV skončila v roce 1950. Tento exportně úspěšný stroj byl primárně určen pro zahraniční trhy a československá armáda jej tak nezařadila do své výzbroje.
Tagy