Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Char 2C „Alzac“
Char 2C „Alzac“ (nebo také FCM 2C) byl francouzským supertěžkým tankem, který trpěl technickými neduhy a na bojiště nakonec nikdy nezavítal.
Francouzi se mohli za první světové války pochlubit jediným supertěžkým tankem, který byl sériově vyráběný, a zároveň se jednalo o nejtěžší tank, který byl postaven až do příchodu legendárního německého Tigeru II v roce 1944. Nicméně nakonec bylo dodáno francouzské armádě jen 10 kusů z původně objednaných 300.
Za vývoj nového supertěžkého tanku se přimlouval z vojenských špiček například generál Mourret, a dal společnosti Forges & Chantiers de la Méditerranée zelenou ke studiu konstrukce těžkých tanků, který měla později francouzská armáda převzít do výzbroje. Práce na novém vozidlu začaly v roce 1916 a první prototyp se podařilo postavit o rok později.
Parametry budoucího tanku Char 2C byly opravdu na tu dobu působivé. Silně pancéřované vozidlo krabicového tvaru s dvěma věžemi, jehož osádku tvořilo 12 mužů, bylo 10,27 m dlouhé, 2,95 m široké a jeho hmotnost činila úctyhodných 69 t. Pohon tvořily 2 dieselové motory Maybach o výkonu 209 kW (280 koní), maximální rychlost tanku činila vzhledem k proporcím tanku jen 15 km/h na silnici a 5-6 km/h v terénu. Dojezd byl 150 km.
Pokud hovoříme o výzbroji vozidla, bylo vybaveno kanonem ráže 75 mm, umístěným v přední věži. V zadní věži pak byl umístěn kulomet Hotchkiss ráže 8 mm. Pro kanon bylo k dispozici 150 nábojů, pro čtyři kulomety pak 10 000 nábojů. Do roku 1921 bylo kromě zmíněného prototypu hotových dalších 9 tanků, jež byly předány francouzské armádě a později v roce 1923 po zkouškách modifikovány. Celkem bylo vyrobených právě jen 10 těchto vozidel.
,,Bytelný" tank ke smůle Francouzů nestihl zasáhnout podle původního plánu do bojů první světové válce. Na druhé straně je nutno říci, že pokud měl Char 2C nadstandardní parametry, hlavně co se týče pancéřování a výzbroje v podobě kanonu ráže 75 mm, v období první světové války, ve druhé již v tomto ohledu začal zastarávat. Měřeno standardy druhé světové války byl totiž francouzský supertěžký tank extrémně zranitelný protitankovou střelbou. Poté, co vypukla druhá světová válka, uložili Francouzi z výše zmíněných důvodů tanky Char 2C do rezervy.
O nasazení supertěžkého tanku do boje se neuvažovalo až do skončení tzv. „podivné války“, kdy se situace začala pro Francouze vyvíjet kriticky. Při přepravě strojů do jižní Francie v roce 1940 však polovina tanků uvázla na železnici kvůli hořícímu vlaku a posádka se rozhodla tanky raději zničit, než aby padli do rukou Němců. Nicméně šestý kus Char 2C stejně Němci ukořistili. Co se stalo s dalšími tanky, nevíme.
Na supertěžkém tanku, který měl být francouzskou vojenskou ,,výkladní skříní", se tedy podepsala i smůla. I tak projekt představoval ve své době ambiciózní snahu Francouzů postavit supertěžký, dobře vyzbrojený a kvalitně pancéřovaný tank, který by na bojišti rozséval hrůzu a smrt.
Zdroj: history.net