Tatíček vlasti, který již nikoho nezajímá. Úmrtí Karla IV. dnes připomínají jen zádušní mše

Tatíček vlasti, který již nikoho nezajímá. Úmrtí Karla IV. dnes připomínají jen zádušní mše
Autor fotografie: Se svolením Karla Alexandra|Popisek: Katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava
02 / 12 / 2023, 06:00

Karel IV. je nejdůležitějším českým panovníkem a císařem Svaté říše římské, který inicioval stavbu Karlova mostu, svatovítské katedrály a Karlovy Univerzity. Jeho smrt si však dnes připomíná jen velmi malá část českých občanů.

V úterý 28. listopadu se v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uskutečnila sváteční bohoslužba. Zádušní mši celebroval kardinál a bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka. Ten v obřadu několikrát zmínil důležitost připomínky paměti císaře Karla IV., který inicioval založení katedrály na Pražském hradě. V kázání pak vysvětlil, že narození a úmrtí Karla IV. jsou důležitými připomínkami české národní kultury a evropské křesťanské civilizace, na kterou by měl náš národ náležitě pamatovat.

Bohoslužba pořádaná ku příležitosti úmrtí Karla IV., připadající na 29. listopadu, je v katedrále svatého Víta na Pražském hradě pořádána již několik let. Tento rok se však z neznámých důvodů konala již o den dříve a událost byla zveřejněna pouze na facebookové stránce katedrály. Zádušní mše za Karla IV. se také tradičně po několik desítek let v okolí výročí 29. listopadu slaví na Karlštejně v kapli sv. Mikuláše. Tento rok se bude bohoslužba podle informací webu Kapitula konat v neděli 3.12 v 15:00. 

Zádušní mše za Karla IV. ve Svatovístké katedrále

Okolnosti úmrtí Karla IV. dosud nejsou příliš jasné. Podle údajů v kronikách si český král a římský císař na počátku listopadu 1378 při pádu z koně nebo ze schodů zlomil krček v kyčelní kosti. Dvaašedesátiletý Karel IV. byl proto upoután na lůžko a zanedlouho pravděpodobně kvůli chladu v královských komnatách pražského hradu onemocněl zápalem plic. Císař Svaté říše římské tak následně více než tři týdny v horečkách umíral ve své posteli než dne 29. listopadu 3 hodiny po západu slunce vydechl naposledy. Smrt byla náhlá pro panovníka i jeho rodinu, avšak i přesto byl císař podle zpráv pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi schopen přijmout svátost posledního pomazání. 

Po smrti bylo tělo císaře nabalzamováno, uloženo v císařské rakvi a po jedenáct dní vystaveno v kapli královského paláce. V této době bylo umožněno všem poddaným rozloučit se se svým králem a císařem. Poblíž těla Karla IV. měly být také vystaveny tři jeho koruny: císařská, lombardská a česká. Po těchto jedenácti dnech se vydal slavnostní smuteční průvod složený ze stovek světlonošů, jezdců na koních a členů královské rodiny z královského paláce na Hradčanech na Vyšehrad. 

Hrob Karla IV. v Katedrále sv. Víta

Místo výběru Vyšehradu, jako cíle průvodu, nebylo náhodné. Karel IV. měl toto místo kvůli jeho spojení s českými dějinami ve velké úctě a oblibě. Po první noci, kdy bylo tělo uloženo na Vyšehradě se průvod vydal zpět směrem ke Starému městu a Malé straně. Druhý den bylo tělo krále vystaveno v chrámu sv. Jakuba na Starém městě a třetí noc v kostele Panny Marie pod řetězem. Poddaní českého království se tak i po tyto dvě další noci mohli se svým panovníkem setkat a projevit mu úctu.  

Pohřeb Karla IV. se ve Svatovítské katedrále konal 15. prosince 1378. Na pohřbu měli projev míšeňský biskup a přítel Václava IV., Jan z Jenštejna a profesor na Univerzitě Karlově Vojtěch Raňkův z Ježova. Právě Raňkůvovi je připisováno označení Karla IV. za Patera patrie, Otce vlasti, jež měl pronést ve své smuteční řeči. Je smutnou skutečností, že oproti slavnostní bohoslužbě za vlast v roce 2016, která se konala u příležitosti narození Karla IV., se úterní zádušní mše zúčastnilo jen pár desítek lidí. Jediní, kdo si stále připomínají památku císaře a krále Karla IV. jsou tak právě členové církve. 

 

 Zdroj: BAUER, Jan. Lucemburkové: rozhádaná rodinka Otce vlasti. Čas, 2015.

Tagy článku