Těžký tank Tiger II nesloužil jen Hitlerovi - po válce pro něj využití našli ve Švédsku

Těžký tank Tiger II nesloužil jen Hitlerovi - po válce pro něj využití našli ve Švédsku
Autor: Bundesarchiv, Bild 101I-721-0397-34 / Wagner / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Tiger II ve Francii, 1944
15 / 05 / 2021, 10:00

Neutrální Švédsko nebylo v letech 1939-1945 ve snadné pozici. Přes snahu zachovat vyhlášenou neutralitu nemohlo s ohledem na svou zeměpisnou polohu zůstat zcela stranou, a skrytě či neoficiálně podpořilo v různých chvílích a různým způsobem obě bojující strany. Ať již šlo o zázemí pro norské či dánské odbojáře na jedné straně, nebo vývoz železné rudy do Německa na druhé straně, anebo dokonce umožnění přesunu německých sil přes své území motivované snahou podpořit Finsko v jeho zápase se Sovětským svazem, který zřejmě severská mocnost považovala z dlouhodobého hlediska právem za vážnější hrozbu - zejména zachytila-li by se tato komunistická despocie hlouběji ve Finsku, blíže švédským hranicím. Švédské ozbrojené síly z pochopitelných důvodů za aktivně bojujícími stranami zaostávaly. Po válce se to však mělo rychle změnit. Objektem švédského zájmu se v první řadě staly německé tanky. A mezi nimi také nejsilnější z německých těžkých tanků: Tiger II. Nikoli však proto, aby jimi Seveřané vyzbrojili své tankové vojsko.

Snaha o pořízení německých tanků nebyla motivována snahou posílit výhledově vlastní tankové síly, které do té chvíle spoléhaly především na předválečné lehké konstrukce z velké míry československého původu. Primárním cílem bylo ověřit na osvědčených středních a těžkých tancích schopnosti švédských sil v protitankovém boji, ověřit účinnost protitankových min a protitankových a dalších děl, které by v případě nepřátelství, a nezpochybnitelně přicházejícím z východu, sehrály zásadní roli.

Prvním získaným tankem byl Panther pořízený ve Francii v roce 1946. Hned druhým pak právě Tiger II či Königstiger (nebudu to slovo překládat jako Královský tygr, abych nedostal za uši; zoologicky jde o tygra indického či bengálského) rovněž získaný ve Francii, ovšem až v srpnu 1947 - obě vozidla Francouzi Švédům předali bezplatně. Přeprava však nebyla snadnou záležitostí, a nyní švédský Tiger II byl vyložen ve stockholmském přístavu až koncem listopadu. Tank byl přepraven do dílen v posádce Skaraborgs Regemente ve Skövde, kde byl uveden do provozuschopného stavu. Při té příležitosti v jeho trupu technici objevili německý granát, kterým zřejmě původní osádka zamýšlela tank zničit, aby nepadl nepříteli do rukou nepoškozený.

Vozidlo bylo vystaveno intenzívním testům a koncem roku 1948 přemístěno na polygon v Karlsborgu, kde mělo posloužit původnímu záměru. Problémem se přitom ukázala již jeho hmotnost, která významně přesun komplikovala. Urazit 60 km vzdálenost po cestách, které nebyly konstruovány na takovou zátěž, trvalo konvoji složenému z řady podpůrných, tažných a vyprošťovacích vozidel pět dní a vyžádal si 6000 litrů paliva.

Do roku 1951 pak proběhlo sedm testů švédské munice. V prvním šlo o pěchotní zbraně: bazooky a první verzi dodnes používané tarasnice m/48 Carl Gustaff, i silnější zbraně ráže 105 mm, pěchotní dělo m/45 i protitankový 75mm kanón Pvkan m/43. Čelně proti německému tanku neuspěla žádná, kromě jednorázové tarasnice ráže 105 mm (m/45 a m/46), které dokázaly tank vyřadit jedním až dvěma zásahy. Z boku byly výsledky všech zbraní podle očekávání mnohem lepší. Následoval test s využitím 80 a 120mm kumulativní munice HEAT (high-explosive anti-tank) a 105mm HESH (high-explosive squash head) využívající plastickou trhavinu. Munice HESH úspěch neměla.

Podobně během třetího testu neuspěly proti odolnému pancíři německého tanku ani podkaliberní projektily. Při čtvrtém testu byl tank vystaven palbě až 150mm dělostřelecké tříštivé munice. Zásah těžkým hranátem poškodil sváry na čele tanku, což však bylo přisouzeno chybě konstrukce, nikoli výkonu zbraně. Následovaly testy zbraní malé ráže (57 mm), kterými bylo ověřováno poškození pohybového ústrojí tanku s cílem jej zastavit nebo omezit jeho pohyblivost. Výsledky zásahů na pásy byly uspokojivé. Po posledním testu, kdy byl proti vraku použit pobřežní kanón M/37 ráže 152 mm, již nemělo smysl pokračovat, a rozstřílený Tiger II byl sešrotován.

Využita byla nadále již jen věž, na které cvičily střelci tanků Strv 81 (Centurion Mk 3), jehož 20 liberní projektily věž tanku prorážely každým zásahem. Motor tohoto švédského Tigeru II je dodnes vystaven v tankovém muzeum v Arsenalen.

Zdroj: tanks-encyclopedia.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace