.jpg)
Autor fotografie: „Bundesarchiv Bild 101I-299-1805-12, Nordfrankreich, Panzer VI (Tiger I)“ od Bundesarchiv, Bild 101I-299-1805-12 / Scheck / CC-BY-SA. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 de via Wikimedia Commons|Popisek: Panzerkampfwagen VI Tiger
Nelze popřít, že tanky Tiger předběhly svou dobu. Německý tank se vyráběl od srpna 1942 do roku 1944, kdy byl nahrazen svým nástupcem Tiger II – Panzerkampfwagen VI Tiger Ausführung E, zkráceně Panzer VI Ausf. E nebo Tiger II.
Vývoj a výzbroj tanku Tiger
Vývoj tanku Tiger začal v roce 1937, kdy bylo potřeba nahradit zastaralé německé tanky. Hlavním požadavkem německého armádního velení bylo, aby nový tank měl alespoň 35 tun, silné pancéřování a kanón s ráží minimálně 75 mm. První prototypy nového tanku vyvinula špičková německá firma Henschel pod označením DW1 a DW2. Tyto prototypy však neuspěly, a proto německý zbrojní úřad Waffenamt své požadavky přepracoval a začal nový projekt s označením VK 3001.
První prototypy tanku Tiger
Prototypy byly postaveny v roce 1939 dvěma firmami, Henschel a Porsche. Obě firmy vyvinuly pouze podvozek, přičemž věž pro sériovou výrobu by byla převzata z tanku Panzer IV. Ani tento projekt však neuspěl a byl zrušen. V květnu 1941 byl zahájen nový projekt s označením VK 3601. Tank měl mít přibližně 36 tun, přední pancéřování o tloušťce 100 mm, boční o tloušťce 60 mm a rychlost na silnici alespoň 40 km/hod. Podvozek měla opět vyrobit firma Henschel a věž firma Krupp. Na začátku roku 1942 firma Henschel představila svůj prototyp VK 3601. Bylo vyrobeno šest prototypů, ale sériová výroba byla zamítnuta. Vývoj tanku však pokračoval a souběžně s ním se začal vyvíjet i těžší tank o hmotnosti až 45 tun.
Bojové podmínky na východní frontě byly kruté, a lehké tanky s nedostatečným pancéřováním byly snadno zranitelné. Nakonec byl vývoj VK 3601 zastaven a pokračovalo se jen s vývojem VK 4501, což byl přímý předchůdce tanku Tiger. Na tomto projektu opět pracovaly dvě firmy, Henschel a Porsche – tradiční rivalové. Pracovaly však pouze na podvozku, zatímco věž vyvíjela firma Krupp. Podmínkou bylo, aby firmy předložily prototyp do Hitlerových narozenin, tedy do 20. dubna 1942. Při vývoji prototypů to vypadalo, že firma Porsche bude jasným vítězem. Firmy předložily prototypy přímo k Hitlerovým narozeninám a následovaly zkoušky. Pro firmu Porsche skončily naprostým fiaskem, protože jejich tank zapadl a celkově byl mnohem horší než tank konkurenta, firmy Henschel.
Sériová výroba tanku firmy Porsche byla zamítnuta, ale do té doby již bylo vyrobeno 90 podvozků. Tyto podvozky byly nakonec použity pro stíhač tanků Ferdinand. Vítězem soutěže se stala firma Henschel. Jejich tank se začal sériově vyrábět a předběhl svou dobu. Byl dokonale pancéřovaný i vyzbrojený. Výzbroj tvořil kanón ráže 88 mm, dva kulomety MG 34, šest dýmových granátů a pět vrhačů šrapnelových min. Pancéřování bylo o tloušťce 25-100 mm podle místa. Přední stěna byla paradoxně nejvíce pancéřovaná a dosahovala tloušťky až 100 mm. Tiger vážil 56 tun a jeho posádku tvořilo pět mužů. Jednou z mála nevýhod byla poměrně nízká rychlost, maximálně 38 km/hod., což bylo o 17 km/h méně než u jeho velkého rivala, sovětského tanku T-34/85. Další nevýhodou byla obrovská spotřeba paliva. Na 100 km v terénu potřeboval až 550 litrů.
Technologický vliv tanku Tiger
Tank Tiger I přinesl několik technologických inovací, které měly významný dopad na budoucí vývoj tanků. Mezi tyto inovace patřilo silné pancéřování a výkonný kanón KwK 36 ráže 88 mm, který se ukázal jako extrémně efektivní proti nepřátelským obrněným vozidlům. Tyto vlastnosti udělaly z Tigeru obávaného protivníka na bojišti. Jeho technologické prvky se navíc staly základem pro konstrukci dalších poválečných tanků, jako byl sovětský T-55 nebo americký M60, které čerpaly inspiraci z jeho konstrukčních řešení.
Nasazení tanku Tiger
Tank Tiger byl poprvé nasazen v září 1942 na východní frontě v okolí Leningradu. Kanón ráže 88 mm byl schopen ničit sovětské stroje na velkou vzdálenost. V roce 1943 byl použit i v největší tankové bitvě u Kurska. V roce 1943 se zapojil i do bojů v severní Africe. Tanky západních spojenců často nedokázaly Tiger ani poškodit. V Africe se Tiger v bitvách nejčastěji střetával s americkým tankem M4 Sherman. Výhodou spojenců bylo, že M4 Sherman a celkově jejich tanky byly vyráběny ve velkých počtech, stejně jako u Sovětů, což Němci kvůli spojeneckým náletům nemohli udržet.
Německé tankové eso Michael Wittmann dosáhl na svém tanku Tiger více než 130 zničených spojeneckých tanků, 115 jiných obrněných vozidel a kolem 130 protitankových děl. Navzdory svému nízkému počtu na bojištích působili tyto tanky spojencům nemalé ztráty. Další tankové eso, které používalo tento nacistický tank, byl Kurt Knispel, který se narodil na území Československa. Není však tak známý jako Michael Wittmann, a to ne kvůli menšímu počtu zničených tanků, ale protože často chodil neupravený, odmítal plnit rozkazy, s nimiž nesouhlasil, a dokonce si dovolil udeřit důstojníka, který údajně týral sovětského zajatce.
.jpg "„Bundesarchiv Bild 183-J14953, Sizilien, Panzer VI (Tiger I)“ od Bundesarchiv, Bild 183-J14953 / CC BY-SA 3.0 / Wikimedia Commons")
Tank Tiger na Sicílii
Tanků Tiger bylo všude málo. Na Sicílii byla přesunuta rota těchto tanků a kupříkladu v bitvě o Monte Cassino jich bylo nasazeno pouze 16. V bitvě o Normandii měli Němci dokonce jen tři tanky Tiger. Při velkém německém protiútoku na západní frontě, v Ardenách, měli Němci jen 35 těchto strojů. Jak sílily spojenecké nálety na Německo, tak z německých továren vycházelo méně tanků Tiger a v únoru 1945 bylo těchto tanků bojeschopných jen něco málo přes 200. Po kapitulaci Německa v květnu 1945 skončilo bojové nasazení tanků Tiger. Pár kusů se dostalo do muzeí.
Autor: Samuel Poništ
Zdroje: tankmuseum.org, www.valka.cz, nationalinterest.org