Autor fotografie: Wikimedia Commons / Volné dílo|Popisek: Macuo Fučida
Uplynulo přesně 83 let od zahájení japonského útoku na americkou námořní základnu na Havaji Pearl Harbor. Zuřící konflikt v Evropě a Africe se stal světovým. První vlně útoků na Oahu velel japonský kapitán Micuo Fučida.
Podle War History Online se Fučida na narodil 3. prosince 1902 v dnešním městě Katsuragi v Japonsku. V 19 letech se přihlásil do japonského císařského námořnictva a navštěvoval akademii v Hirošimě. Absolvoval jako poddůstojník, ale v hierarchii námořnictva rychle postupoval a již v roce 1930 byl poručíkem. Fučida patřil mezi rozsáhlou skupinu mladých důstojníků, kteří nadšeně podporovali admirála Jamamota. Ten dlouhodobě prosazoval vizi letadlových lodí jako námořní zbraně budoucnosti a především u starších velitelů japonského námořnictva, mezi které patřil i Čúiči Nagumo, jenž velel útoku na Pearl Harbor. Ti nadále trvali na jádru loďtsva v podobě bitevních lodí.
Fučidova příprava na Pearl Harbor
Symptomatické je, že ačkoli Fučida byl námořník, měl velkou zálibu v létání. V prosinci 1941 patřil ke 3 000 špičkově vycvičených japonských letců, kteří v té době nejen na moderních japonských Micubiši A6M Zero vysoce překonávali americké letce. Paradoxně právě od mladých důstojníků vzešel ještě před válkou plán na výcvik dalších 15 000 pilotů, byl zamítnut. Japonsko na to doplatilo, protože po bitvě u Midway začali kvalitní piloti docházet. Fučida se stal specialistou na výškové bombardování, zkušenosti nabral během druhé japonsko-čínské války na palubě letadlové lodi Kaga.
V roce 1939 se podle HHH stal Fučida velitelem letecké skupiny na letadlové lodi Akagi. Ta byla vlajkovou lodí Naguma při útoku na Pearl Harbor a to Fučidu prakticky předurčilo k velení první vlně útoků, protože v říjnu 1941 se stal velitelem leteckých sil Akagi. Měl nalétáno 3 000 hodin a měl velký podíl na technice útoků torpédy v mělkých přístavních vodách Pearl Harboru, protože ty se původně potápěly do hloubky dvaceti metrů, což by znamenalo, že na Oahu zůstanou v bahně. To mu dokonce zajistilo audienci u císaře Hirohita.
Akagi, Kaga, Sórjú, Hirjú, Šókaku a Zuikaku, celkem 423 letadel. To bylo jádro japonského svazu, který naplno zahájil druhou světovou válku. V první vlně, jíž velel Micuo Fučida, bylo 183 střemhlavých bombardérů, torpédových bombardérů, výškových bombardérů a stíhaček. Odstartovaly v šest ráno, 400 kilometrů severně od Oahu. Američané nic netušili, ačkoliv zpravodajské služby před útokem varovaly. V 7:40 Fučida nařídil signál Tenkai (zaujměte útočnou pozici). V 7:49 přišel rozkaz To! To! To!, který znamenal nabíjet a v 7:53 přišlo legendární Tora! Tora! Tora!. To podle Distractify znamená tygr, ale také Japonci často používané kódové označení pro bleskový útok.
Křesťan Macuo Fučida
Fučida zůstal nad Pearl Harborem i s druhou vlnou a po návratu na Akagi bylo zjištěno v jeho letadle 21 zásahů od americké protivzdušné obrany. Po návratu Nagumovi s hrdostí sděloval, že americké bitevní lodě byly zničeny. Následky útoku na Pearl Harbor jsou dostatečně známy. Smrt 2388 Američanů a většina bitevních lodí byla opravena a znovu nasazena do služby. Spory dodnes vyvolává neuskutečněná třetí vlna náletů, protože zázemí základny se zásobami ropy a doky zůstalo nepoškozeno. Nagumo se bál amerických letadlových lodí, o kterých nevěděl, kde jsou a ustoupil. V zásadě nelze celou operaci označit jinak než jako neúspěch.
Následně vedl Fučida útoky na Darwin v Austrálii, proti Cejlonu a v bitvě u Midway se opět nacházel na palubě Akagi. Jenže se zotavoval z operace slepého střeva a byl jen na můstku. Po zásahu lodi si při evakuaci zlomil oba kotníky, ale zachránil se. Zbytek války sloužil jako štábní důstojník. Den před jaderným útokem na Hirošimu ji navštívil. Byl nečekaně odvolán a den po útoku město navštívil znovu. Všichni členové jeho štábu zemřeli na otravu radiací, jen on nevykazoval žádné příznaky. Po válce byl povolán k procesům proti japonským válečným zločincům. To ho rozzuřilo, protože soudní jednání považoval jen za spravedlnost vítězů.
Byl přesvědčený v rámci kodexu Bušidó, že Američané dělali zajatcům to samé, co Japonci jim. Když po setkání s bývalým palubním inženýrem Akagi Kanegasakim, který padl do zajetí, zjistil, že to tak nebylo, začala Fučidova proměna. V roce 1946 se po rozhovorech se zajatými Američany, kteří přežili japonské mučení, obrátil na křesťanskou víru. Založil Evangelickou asociaci kapitána Fuchidy se sídlem v Seattlu ve Washingtonu a plně se věnoval přednáškám o svém obrácení. Zemřel 30. května 1976 na komplikace související s cukrovkou poblíž Ósaky. Měl zelenou kartu, ale nikdy nepřijal americké občanství.