,,Torpédový účet“ U-305 byl bohatý. Konec ponorky však připomínal zlý sen

Kapitänleutnant Rudolf Bahr dosáhl úspěchu hned při první plavbě 17. března 1943, a to při útoku na konvoj SC-122, jehož obranu zajišťovala skupina B-5 (dva torpédoborce, fregata a 5 korvet).

Jednalo se o noční útok, kdy ve 23.09 U-305 vystřelila rozptýleně jen dvě torpéda a obě našla svůj cíl. Jihozápadně od Cape Farewell trefilo jedno o minutu později loď Port Auckland (8789 t) na pravé straně do strojovny. Závěrečný úder následoval v 00.41, kdy torpédo zlomilo lodi vaz a ta putovala na dno ve čtverci AK 9529. Potopení nepřežilo jen 8 členů posádky, zatímco kapitán Arthur Edward Fishwick, 87 námořníků, 12 střelců a 10 pasažérů z RAF zachránila korveta HMS Geodetia.

Druhé torpédo zasáhlo loď Zouave (4256 t) kolem 20.10, a ta během 5 min. putovala na dno na pozici52° 25'S, 30° 15'Z. Zahynulo 12 námořníků a dělostřelec, zatímco kapitán William Hunter Cambridge, 24 členů posádky a 5 střelců bylo zachráněno toutéž lodí. U-305 se po 45 dnech plavby vrátila 12. dubna zpět do Brestu.

Druhá plavba byla neúspěšná a trvala jen 21 dní. Důvodem byl 22. května útok Avengeru z eskortní letadlové lodi USS Bogue, pilotovaného Stewartem E. Dotym. U-305 šla pod vodu a rychle opravila škody. Následně se opět neprozřetelně vynořila, ovšem tam už čekal Robert L. Stearns, který na ni shodil 4 hlubinné nálože, které způsobily takové škody, že se ponorka byla nucena vrátit do přístavu k opravám. U-305 tam dorazila 1. června.

Na novou plavbu se vydala 23. srpna 1943 a za necelý měsíc se zúčastnila bitvy s konvoji ONS-18 a ON-202. Velký problém dělala spojenecká letecká převaha ve vzduchu, nemluvě o ULTRA, takže velení vědělo kde, která ponorka je. 20. září pátrala hlídka na můstku po ON-202, ale místo toho v 17.20 spatřila ve výšce 1200 m nepřátelské letadlo. Šla pod hladinu, aby se v 17.45 znovu vynořila.

Bohužel, jedinou nákladní loď v dohledu chránil torpédoborec, což Bahr ohlásil v 19.22. Snažil se přiblížit pod příkrovem noci, ale letadlo jej nalezlo dříve. „Připravit protiletadlové kanóny k palbě! Ostře doleva! Děla pal!“ Liberator střílel ze svých pohyblivých kulometů a navíc shodil 4 hlubinné nálože, byť poněkud mimo. Ponorka šla opět pod vodu. Po nějaké době vystoupila do periskopové hloubky, protože byl zachycen zvuk lodního šroubu.

Šlo o onen torpédoborec HMCS St. Croix, který byl ve 21.51 zasažen zvukem naváděným torpédem na zádi. Vybuchlo přesně za 2 min. a 30 sekund, což kapitán zaznamenal do deníku. Kanadský torpédoborec ve skutečnosti následoval hlášení Liberatoru a připlul si tak pro ránu. Torpédo se zaměřilo na jeho hlasitý motor a jihozápadně od Islandu trefilo přesně.     

Asdik sice zachytil kontakt 1200 m před lodí, a navíc se začala otáčet, jenže ani to nepomohlo. Výbuch srazil kapitánovi LtCdr A. H. Dobsonovi čapku z hlavy. Jeden výbuch nebyl dost, protože následoval sekundární, tentokrát v podobě připravené hlubinné nálože. Náklon na levobok. Na začátku bylo mrtvých jen 5-6, ale hodně zraněných. Začaly se odřezávat záchranné vory a přivazovat ke člunům. Na ponorce mezitím pod hladinou zaznamenali i sekundární exploze uvolněných hlubinných náloží (Wesserbombe) a zmizení zvuku lodního šroubu. U-305 šla nahoru, zaznamenala nejen letadlo, ale i druhý přibližující se „torpédoborec“.

 Bylo potřeba St. Croix rychle dorazit. Ve 22.44 zásah pod můstkem. Jeho cesta trvala přesně 62 sekund. „Vysoký ohnivě červený hřib. Z lodi se valí hustý dým. Pak už není nic vidět“, zní zápis z deníku. Úder byl vražedný zejména pro topiče a mechaniky ve strojovně. Morseovkou radista vyťukává: „Torpédováni, opouštíme loď“. Potopení nepřežilo 68 mužů, dalších 81 zachránila fregata HMS Itchen druhého dne, jenže ani ti nakonec nepřežili. U-305 naopak přestála útok hlubinnými pumami a při další plavbě 7. ledna 1944 v 17.11 zasáhla opět zvukem naváděným torpédem fregatu HMS Tweed. Bylo to jihozápadně od Irska. Nepřežilo 83 mužů.

U-305 však zmizela 16. ledna, možná po zásahu „šíleným“ vlastním torpédem, které se utrhlo ze řetězu. Příčina její ztráty s celou posádkou 51 mužů není dodnes stoprocentně jasná. Vrak lze nalézt na pozici 49°S, 18°Z.         

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

Zdroj: history.net

Tagy