Tragédie bratrů Bečvářů, dvojice psanců a amatérských leteckých únosců

Tragédie bratrů Bečvářů, dvojice psanců a amatérských leteckých únosců
Autor: Keller-Koverdynský|Popisek: Rekonstrukce únosu Il-18
14 / 02 / 2018, 08:00

Jeden z nejdivočejších příběhů, vážících se k leteckému terorismu v Československu, má dva smutné hrdiny, bratrskou dvojici štvanců Rudolfa a Štěpána Bečváře.

Rudolf Bečvář měl od malička (narodil se v roce 1950 ve Slaném) problémy se zákonem. Lze říci, že to byl typický ,,pechvogel" a průšvihy jen přitahoval. Často také utíkal z domova a už ve 13 letech se poprvé pokusil přejít železnou oponu, ale u Chebu ho chytili. Protože byl ale ještě dítě, nebyl tento případ dál policejně řešen. Neúspěšný byl i druhý pokus utéci přes kopečky, tentokrát přes Rakousko, za který v roce 1967 už vyfasoval půlroční vězení. V roce 1970 zběhl z vojenské základní služby, ale byl dopaden a strávil 20 měsíců v obávaném vojenském vězení v Sabinově.  Jen pár měsíců po propuštění se pokusil o útěk potřetí, tentokrát to zkusil v prostoru slovenské Petržalky, opět proti Rakousku. Nedostal se dál, než k signální stěně a šel opět do kriminálu.

Rudolf Bečvář

Ani tento už třetí neúspěšný pokus, který ho stál dalších několik let v kriminále, ho od jeho věčných pokusů uprchnout na jeho milovaný Západ neodradil. Naopak, v roce 1976 se mu podařilo k útěku přemluvit svého o rok staršího, a na rozdíl od něj i doposud netrestaného, bratra Štěpána. Jeden rozdíl oproti minulosti tady ale byl: Rudolf Bečvář pochopil, že přejít po zemi železnou oponu nemá šanci a tak se rozhodl pro odchod vzduchem.

psali jsme: Éra únosů československých civilních letadel začala sebevražedným útokem

Oba zločinečtí bratři si svůj plán pečlivě připravili. 19. října 1976 v noci se vloupali do skladu Lidových milicí na vlakovém nádraží ve Slaném a ukradli z něj tři samopaly vz. 58, dvě pistole vz. 52 a obrovskou zásobou munice.

část arsenálu gansgsterské rodinné dvojice

O dva dny později unesli pražské taxi, řízené Tomášem Pekárkem, kterému namluvili, že chtějí odvést ze Slaného do Horoměřic. Už v prostoru zahrádkářské kolonie Na Jenerálce se ale cíl taxikářova rita dramaticky změnil. Pod pohrůžkou pistolí donutili bratři taxináře dojet do lesa, svázali ho a nechali ho zaházeného pod větvemi, načež odjeli s jeho vozem, rumunskou Dacii, do Prahy. Původně chtěli s autem násilně proniknout na letiště v Ruzyni, ale cestou do Prahy ztratili odvahu a rozhodli se pro řidiče vrátit. Tomu se ale mezitím podařilo samotnému uvolnit z pout, doběhnout k nejbližším lidem a přivolat pomoc. Bečvářové se tak vrátili na místo činu akorát ve chvíli, kdy zde už probíhalo vyšetřování Veřejné bezpečnosti. Následovala automobilová honička jak z amerického filmu, ve které se nakonec Bečvářům podařilo své pronásledovatele setřást. Auto nechali v Suchdole před vysokou školou zemědělskou a sami se ukryli v jachtě na libeňském ostrově. Tady je hned ráno načapal druhý jachtař, který přišel do přístavu svou loď zkontrolovat. V domnění, že se jedná o policisty, si Štěpán Bečvář na místě prostřelil hlavu. Lživé vysílání západních vysílaček, včetně Rádia Svobodná Evropa o tom, že mladíka zastřelili policisté, načež se jeho bratrovi podařilo prostřílet jako James Bondovi z obklíčení, se ve světle pitevních protokolů i dostupného ohledacího spisu z místa činu jeví stejně relevantní, jako jiná tvrzení CIA, že jsou v Iráku chemické zbraně - což odstartovalo tzv. druhou válku v Zálivu. Lze je tak považovat jen za černou propagandu, když navíc toto tvrzení nedává smysl, protože Bezpečnost považovala činnost bratrů Bečvářů za kriminální, ne politickou.

psali jsme: Trojice dětských zločinců unesla československé letadlo a masakrovala jeho posádku

Bezpečnost po zuby ozbrojeném recidivistovi Rudolfu Bečváři horečně pátrala, ale jako by se po něm slehla zem. Znovu na scéně se objevil až 28. října po skoro týdnu. Zato to byl ale vstup doslova za všechny peníze. Toho dne se mu vinou totálního lajdáctví policejní ostrahy ruzyňského letiště podařilo proniknout až na letištní plochu ke schůdkům letounu Il-18, připraveného ke startu do Košic. Pod pohrůžkou zabití donutil technika, aby mu otevřel dveře do letadla, řval na cestující (v letadle jich bylo 105!), že je provrtá a snažil se dostat do pilotní kabiny. Kapitán Mikuláš Bačo mu vyšel naproti, aby se ho pokusil uklidnit, napůl šílený recidivista ale namířil pistoli na letušku Dagmar Minksovou a hrozil, že jí zabije, pokud ihned neodstartuje. Bylo jasné, že původní let bude mít značnou korekci, Bečvář chtěl letět do Mnichova. V nastalém zmatku se podařilo dvěma cestujícím z letadla vyskočit a utéci. Paradoxní je, že navigátor Miroslav Seferovič zažil v tento okamžik už svůj druhý únos do Německa! Poprvé se tak stalo v roce 1953 a on byl za pomoc únoscům tehdy odsouzen na 25 let vězení (z nichž si plných 15 odseděl, takže byl propuštěn až během Pražského jara, pouhých osm let před těmito dramatickými okamžiky).

Tiskovka německé policie ukazuje únoscovi zbraně

Bezpečnost se sice snažila úletu Il-18 z plochy zabránit, ale její jednání se spíše podobalo akci inspektora Clouseaua než policejní operaci. Než se dvojice narychlo sehnaných strážců ozbrojených samopaly dostala k letadlu, aby do něj vnikla náhradními schůdky přes zadní dveře, letoun začal pojíždět a vzápětí pod pohrůžkou zbraní skutečně odstartoval. Bylo to možná dobře, protože zásah vystresovaného a nevycvičeného nstržm. Baniče, který tak ostudně zaspal při střežení letounu a jeho kolegy v letadle plném lidí, by při použití samopalů vz. 58 na obou stranách způsobilo masakr podobný tomu, kdy komando egyptské policie na Maltě postřílelo v roce 1985 58 nevinných cestujících a jediného z pětice únosců. Takto letoun Il-18 s imatrikulací OK-PAE nerušeně, byť ve velmi stresující atmosféře, přistál ve 23.00 v německém Mnichově. Ke všemu odhodlaný Bečvář zde ještě chvíli ohrožoval cestující samopalem, ale pak se vzdal německé policii a okamžitě požádal o politický azyl. Letoun se brzy ráno 29. 10. 1976 vrátil do Prahy, kde vypuklo velké vyšetřování. Komunistická policie, aby zakryla svou obrovskou blamáž, vinila neozbrojeného zaměstnance letiště, že se na Bečváře nevrhl a holýma rukama mu nezabránil vstoupit na palubu (sic!)

Ze svého milovaného Západu se ale dlouho neradoval ani zločinec Rudolf Bečvář. Němci ho odmítli vydat naší justici a odsoudili (výše trestu se nezachovala). Ve vězení spáchal psychicky nemocný Bečvář (někde se uvádí i kvůli šikaně svých německých spoluvězňů) sebevraždu.

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více

 

Zdroj: L.Keller: B.Koverdynský: Únosy dopravních letadel v Československu, I. Pejčoch: Přechody přes železnou oponu

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace