Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Bombardér Douglas Boston
V minulosti jsem psal, že se vrátíme ke ztrátě dvou Spitfirů naší 310. Squadrony. Ta je spojena s náletem bombardérů Boston na viadukt v Morlaix.
29. ledna 1943 odstartovalo 12 bombardérů 226. Squadrony, z nichž každý nesl čtyři 500lb pumy. Ochrana tohoto Ramrodu č. 50 byla tradičně velmi početná, včetně Wingu z Exeteru v podobě všech tří československých squadron. Z nich 310. Squadrona tvořila blízký doprovod, 312. Squadrona byla uprostřed a 313. Squadrona horní krytí. Křídlo bylo kvůli poruše radiotelefonu (R/T) u W/Cdr Mrázka, vedeno S/Ldr Emilem Foitem. Až do 50 námořních mil od francouzského pobřeží letěly stroje nad hladinou moře, poté vystoupala do 10 000 stop. Formace překročila pobřeží 4 míle východně od Île de Batz.
První box bombardérů shodil bomby mírně severovýchodně od viaduktu s tím, že byly zaznamenány dva zásahy železnice. Další bomby však měly dopadnout na samotný viadukt. Ovšem to byl jen chybný dojem ze vzduchu. Na zemi to dopadlo tak, že drtivá většina bomb doslova rozsekala školku a mnoho dalších civilních budov. Zabitých bylo minimálně 72, z toho 39 dětí, většinou mezi 4 až 7 lety. Viadukt byl zasažen jen lehce na jednom pilíři a do 8 dnů byl plně funkční. Úplně opraven byl za tři měsíce.
Ve vzduchu se samozřejmě odehrávala bitva. Zatímco bombardéry opouštěly cílovou oblast, udeřily na ně a přímou eskortu Focke-Wulfy. Je samozřejmě krajně podivně, že se nepozorovaně dostaly přes zajištění, ale piloti 312. a 313. Squadrony skutečně nic neviděly a v pohodě pokračovaly na domovské letiště. Asi nemusím zdůrazňovat, že šlo o závažnou taktickou chybu.
Cílem se stal zadní box šesti bombardérů, z něhož byl zasažen Boston Mk.III AL278/MQ-Y, pilotovaný P/O Cliffordem Stanley Thomasem, který byl naposledy spatřen s hořícím pravým motorem. Nikdo ze čtyřčlenné osádky palbu Fw 190 nepřežil. Žádné další poškození sice nebylo zmíněno, ale ze seznamu zmizel do 11.3.43 W8287/MQ-F a úplně pak AL269/MQ-P, takže nelze vyloučit jejich zasažení.
Co se českých stíhačů týče, tak i ti se ocitli v tvrdém boji. Těsně před opětným překročením francouzského pobřeží na cestě zpět slyšel bílý 2 F/Sgt Václav Popelka v R/T od svého vedoucího W/O Jaroslava Šály (AB519/NN-H): „Fw 190 za námi“. Sekce, která tvořila ochranu zadních bombardérů, zamířila doleva, aby se vyhnula útoku. Shora a zezadu po nich šlo hned několik nepřátel.
Popelka pak svedl dva souboje. První bezvýsledný, ale při druhém se utkal několikrát čelně s Focke-Wulfem a nakonec nárokoval jeho zničení v kouři a plamenech. Jeho letadlo bylo v boji rovněž lehce zasaženo, a to kanónovými zásahy na výstupku munice pravého křídla a vrtulovém listu. Měl velké štěstí, že nešly jinam. Stroj byl znovu ve vzduchu již 3. února. F/Lt Vladislav Chocholín (EP347, červený 1) nejdříve údajně poškodil jeden Fw 190 při čelním útoku do trupu, podruhé dokonce nahlásil nepřátelský stroj v kouří s odpadávajícími kusy a nekontrolovatelné spirále. Uznáno dostal pravděpodobné zničení.
Jeho číslo dvě W/O Miloslav Petr (EP464/NN-E) po tomto boji ovšem zmizelo. F/Lt Emil Foit (AR498, modrý 1) se odpoutal od svého předního boxu bombardérů a vydal se dozadu k druhému, který zaostával asi 5 námořních mil. Nepřítele spatřil ve výšce asi 10 000 stop v útoku z jihozápadu. Foitovi se podařilo na jeden Fw 190 udeřit zezadu a na druhý z boku, když prolétával kolem. Právě tento si nahlásil jako sestřelený do moře. Posledním úspěšným pilotem byl zelený 1 F/Lt Hugo Hrbáček (EP287), který nejdříve varoval ostatní a poté zaznamenal zásahy na trupu a kořenech obou křídel Fw 190, ze kterých odpadávaly kusy potahu.
Střelci bombardérů si nárokovali dva pravděpodobně zničené a jeden poškozený letoun. Úspěšnými německými piloty byli Uffz. Leopold Groiss, Fw. Rudolf Eisele a Hptm. Bruno Stolle z 8./JG 2, bombardér však sundal Oblt. Heinz Wurm od 5./SAGr. 196 poblíž Morlaix ve 14:34, předtím byl patrně zasažen i Flakem. Němci ztratili jen stíhací bombardér od 10.(J)/JG 2 a je otázkou, kdy k tomu poblíž letiště Brest-Nord došlo.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik