Tragédie unikátní jaderné ponorky: Komsomolec se stal hrobem pro 42 námořníků. Sověti zapomněli na záchranné čluny

Díky nedostatku záchranných člunů došlo 7. dubna 1989 na sovětské jaderné ponorce Komsomolec ke katastrofě, když zemřelo 42 námořníků.

Komsomolec byla unikátní ponorka sovětského námořnictva, v sovětském označení Projekt 685, podle NATO nesla jméno Mike. Titánový trup umožňoval tomuto stroji se potopit až do hloubky 1 000 metrů, tedy o několik set metrů více, než jakákoliv jiná ponorka té doby.

Kreml byl na svůj špičkový stroj pyšný, protože přišel v době, kdy Ronald Reagan představil svůj plán „Hvězdných válek“, který měl zlikvidovat útočící sovětské balistické rakety laserem z kosmu. Komsomolec přišel v době, kdy americký systém SOSUS v Norském moři bezpečně zachycoval a odhaloval hlučné sovětské jaderné ponorky, které mířily do Atlantiku ze základen na poloostrově Kola.

Sověti tahali za značně kratší kousek provazu a věděli to.

K-278 Komsomolec se měla potápět tak hluboko, aby ji systém SOSUS nezachytil, navíc se chystala výstavba sesterské ponorky v loděnicích v Severodvinsku. Pravidla hry se měla změnit a Sovětský svaz měl v závodech nukleárního zastrašování získat výhodu.

Komsomolec byl vyzbrojen čtyřmi torpédomety ráže 533 mm, které umožňovaly odpalovat nejen torpéda, ale i protiponorkové střely RPK-2 Viyuga, dvěma torpédomety 633 mm pro odpal těžkých torpéd a střel RPK-7 Veter, ponořená ponorka dosahovala rychlosti 30 uzlů díky jadernému pohonu, tvořenému jedním reaktorem a dvěma parními turbínami.

Sny sovětských admirálů a životy 41 námořníků skončily během katastrofy 7.dubna 1989. Toho dne ráno se Komsomolec pohyboval v hloubce 160 metrů a po týdenních testech se námořníci těšili na setkání s rodinami na základně Západnaja Lica.

V 11:03 se rozpoutal v sedmém úseku ponorky za reaktorovou komorou požár. V 11:14 se Komsomolec vynořil na hladinu a začal boj o život, pokusy o uhašení požáru ale byly marné, zkraty v elektrických obvodech spustily havarijní systém a ten odstavil jaderný reaktor.

Tlakovým trupem začala do ponorky pronikat voda a vytlačovala stlačený vzduch. V 17:00 začala evakuace námořníků z ponorky, která ztrácela rychle stabilitu a vztlak a začínala se nořit zpět do moře. Bohužel nafukovacích raftů bylo mnoho již v částech ponorky, které byly pod hladinou, a tak se sovětským námořníků podařilo spustit na hladinu moře pouze jeden!

V 17:08 Komsomolec zmizel pod hladinou, muži kteří se nedostali na raft se chytali jeho bočnic, ale voda byla studená, a tak jeden po druhém mizeli pod mořskou hladinou. V 18:29 dorazila na místo katastrofy sovětská nákladní loď Alexandr Kloycov a z ledového moře vytáhla 27 prochladlých námořníků. Pod hladinou jich zmizelo 42.

Výstavba ponorek Projekt 685 byla zastavena, sesterská ponorka nebyla nikdy dokončena a Komsomolec dodnes leží v hloubce 1 680 metrů, asi 180 kilometrů jižně od Medvědího ostrova. Na jeho palubě spočívá reaktor s uranovým palivem a dalšími radioaktivními izotopy jako Cesium-137 a Stroncium-90. Dalším problémem jsou dvě torpéda v přední části trupu s bojovými plutoniovými hlavicemi.

Podle vedoucí norského úřadu pro jadernou bezpečnost Inger Magrethe Eikelmann je vrak K-287 jedinou potopenou jadernou ponorkou v Norském moři a bohužel už jsou naměřeny úniky radioaktivního materiálu.

První byly naměřeny už v 90. letech minulého století a poté v roce 2007, kdy bylo nalezeno Cesium-137 nedaleko trubek reaktoru. Pro průzkum byla použita ruská miniponorka MIR.

V roce 2019 v létě spojili Norové síly s Rusy a vydali se k jadernému nebezpečí pod hladinou na palubě výzkumné lodi G.O.Sars a podvodním robotem ROV Aegir 6000, který byl vybaven kamerami a dálkově ovládanou paží pro sebrání vzorků.

Plutonium-239 použité v bojových hlavicích má poločas rozpadu 24 000 let.

Zdroj: The Barents Observer

Tagy