Třicetiletá válka – Bitva u Čáslavi (1618–2018)

Třicetiletá válka – Bitva u Čáslavi (1618–2018)
Autor: bitvaucaslavi.cz
27 / 08 / 2018, 16:00

V září budeme mít příležitost připomenout si 400. výročí jedné z významných bitev stavovského povstání v úvodu konfliktu, který dějiny nazvou třicetiletou válkou: bitvu u Čáslavi. Při té příležitosti pořádá Svazek obcí Mikroregion Čáslavsko 14. a 15. září vzpomínkovou akci s účastí klubů vojenské historie, rekonstrukci bitvy a bohatý doprovodný program. Dnes takřka zapomenuté střetnutí mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy mělo významný vliv na pokračování stavovského povstání. Kdyby v ní vojsko českých stavů neobstálo, stala by se již bitva u Čáslavi tím, čím byla o dva roky později bitva na Bílé hoře.

Program

Pátek 14.9.2018

  • Čáslav: Slavnostní zahájení oslav - Bubnování - historická skupina + pochod
  • Bratčice/Horky: příjezd vojsk - Bratčice (císařští), Horky (stavovští)
  • Bratčice: kulturní program – dobová hudba, moderní hudba

Sobota 15.9.2018

Bratčice, dopoledne

  • Dobové scénky u „tábora“ vojsk
  • Přesun k místnímu hřbitovu, památníku třicetileté války, projevy
  • Pochod po nové cestě na Horky, kde proběhne setkání zástupců vojsk

Horky, dopoledne

  • Otevření dobového tržiště na dvoře Karlov
  • Silácký souboj – zvedání dělové koule
  • Přesun zástupců vojsk k novému památníku – setkání vojsk

Odpoledne

  • Odhalení nového památníku bitvy
  • „Rekonstrukce“ bitvy za obcí Horky

Večer

  • Kulturní program – Keks , Brix

Neděle 16.9.2018

  • Mše v kostele na Horkách

Změna programu vyhrazena.

Psali jsme: Roztříštěná hlava a trvalé následky. Před 400 lety se uskutečnila třetí pražská defenestrace

Vědecká konference

Součástí vzpomínkové akce 400. výročí bitvy u Čáslavi je také mezinárodní vědecká konference, konaná k 400. výročí vypuknutí českého stavovského povstání 1618 – 1620, která proběhne v neděli 16. září na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi. Do 14. září je rovněž otevřena výstava Městského muzea a knihovny v Čáslavi „Bitva u Čáslavi 1618“ zahájená 14. května.

Historii málo známé bitvy přibližuje webová stránka pořadatele bitvaucaslavi.cz:

Císařská armáda táhla do Čech dvěma proudy. Západní vedený Dampierrem přes Jindřichův Hradec a Pelhřimov. Východní, jenž obsahoval dělostřelectvo, musel po lepší cestě přes Jihlavu. Po spojení obou částí císařské armády pod velením polního maršála Karla Bonaventury Buquoye v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě zbývalo již jen překročit poslední část Českomoravské vrchoviny a sestoupit do rovin Polabí otevírajících cestu k hlavnímu cíli tažení – Praze. České pluky spěchaly s Thurnem z jihu, aby císařské předešly a přehradily jim cestu.

Psali jsme: Brilantní taktika katolíků u bitvy u Záblatí: Kouř a nesnesitelné horko způsobilo, že zmatení vojáci začali útočit na své spolubojovníky

Habsburské jednotky chvátající 10. září od jihu po Haberské cestě viděly před sebou za Jeníkovem klesající terén otevírající se do Polabí a nepochybně také vysokou věž čáslavského kostela. Mezi postupující armádou a Čáslaví ležela viditelnější pouze osada s několika dvory a kostelem na skalce nad nimi, zvaná Na Horách či Horky. Za osadou se zvedalo ještě šibeniční návrší, spíše povlovný zemědělsky obdělávaný kopeček s výškou okolo 305 metrů nad mořem, zvaný dnes Bambousek. Císařští se rozložili u Bratčic, kde byli krytí před střelbou svahem do údolí Brslenky. V počínajícím podzimu vojsko v terénu trpí nedostatkem jídla i ošacení. Armádu provázejí děla, ale také doprovodný vojenský lid se zavazadly a rodinami.

K prvnímu dni střetu zmiňuje Pavel Skála ze Zhoře, že na Čáslav bylo vypáleno na sto ran a když nebylo města dosaženo, ustoupila císařská armáda na výšinu u Bratčic naproti Horkám, odkud spustila palbu na české ležení. Ani tehdejší těžké kusy však nedokázaly donést kuli na vzdálenost tak velkou, aby mohly stát v okolí Horek a pálit do Čáslavi. Buďto jde tedy o omyl, nebo zaútočily prvosledové jednotky Buquovy na Čáslav z chodu a byli odraženi. Češi po té zůstali takticky na Horeckých výšinách.

V těchto postaveních se pak rozhořel poziční boj. Právě na počátku bojů byly císařskými vypáleny Potěhy. Na počátku střetu se obě strany, zejména jejich dělostřelecká postavení, ihned obklopily provizorním zemním opevněním tvořeným valy a příkopy.

Třetí den bojů a dělostřelby z měnících se pozic musel opět být podle Skály přesunut český tábor u Horek „mezi pole Samoplešký k Vilímovu jdoucí“. Odsunutí tábora do nejlepší možné polohy až třetí den mimochodem nasvědčuje živelnosti počátku bojů. Kdyby byl Thurn očekával protivníka už na horecké výšině, mohl komandovat trén, stany a linii opevnění dle svých zkušeností. Trojitá změna pozic o tom ale zdaleka nesvědčí. Ve středu vyrazili také císařští výpadem skrz šance k severu a nadobro zničili Potěhy.

Psali jsme: Před 370 lety byla osvobozena Jihlava ze švédského sevření. Městu vládl krutý plukovník

Císařský velitel Buquoy si za pomoci svého jezdectva spížujícího po okolí dělal obrázek o situaci a postavení českého vojska. Na rozdíl od Čechů, kteří netrpělivě očekávali spojenecké slezské pluky, nemohl počítat v dohledné době s žádnou větší podporou. Strádání špatně zásobené a sedláky napadané císařské armády zaznamenal Skála i dobové zprávy o tažení. Část chleba pro císařské vojsko se musela dovážet přes Pelhřimov až z Rakous.

Budeme-li věřit zprávě dobových novin, pak na bojišti zůstalo 1300 císařských a na 500 českých vojáků. Císařští se stáhli v neděli 16. září pod rouškou tmy a jejich odchod ve směru na Ledeč maskoval hřmot kanonády. Na postupové trase císařských ležely Chlum, Vrbice a Zahrádka, které byly popleněny. Ustupující a vyčerpaná císařská armáda došla 23. září do Pelhřimova.

V opevněném ležení před Pelhřimovem se mezi vysílenými muži rozšířila úplavice zapříčiňující značné ztráty (denně desítky zemřelých) a nedostávalo se jim ani potravin ani obutí a ošacení. Takto oslabenou císařskou armádu dále napadalo dobře zásobované české vojsko, které se za ní vydalo. Nakonec museli útočníci zcela vyklidit Čechy a ustoupit do Rakous a malá část do Českých Budějovic, které zůstaly v rukou Habsburků.

Stavovské povstání dále pokračovalo. Jen týden po 400. výročí bitvy u Čáslavi bude v Praze na Bílé hoře vzpomenuto tradičním programem 398. výročí jiné bitvy třicetileté války, které věnujeme příští pozvánku.

Psali jsme: Třicetiletá válka: bitva o Mníšek, Třicetiletá válka: Den Brna 1645–2018

Výstava Městského muzea a knihovny Čáslav

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace