Třída Alfa: Superrychlé ponorky měly napadat americké letadlové lodě. Sovětský triumf na moři se však nekonal

Třída Alfa: Superrychlé ponorky měly napadat americké letadlové lodě. Sovětský triumf na moři se však nekonal
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Třída ponorek Alfa (Projekt 705)
23 / 10 / 2021, 16:30

Třída ponorek Alfa (Projekt 705) představovala rychlá plavidla s vysokým stupněm automatizace, která kromě likvidace nepřátelských ponorek a svazů měla také napadat americké letadlové lodě a námořní svazy.

Třída Alfa měla sovětskému námořnictvu v časech studené války dodat velmi rychlé moderní ponorky. Nápad na stavbu nové třídy ponorek se zrodil ne přelomu 50. a 60. let, kdy se studená válka stávala ,,horkou". Na prototypu ponorky třídy Alfa se začalo pracovat v polovině 60. let, zkoušky plavidla pak byly zahájeny v roce 1970. Mezi klíčové požadavky nejvyšších sovětských míst patřila rychlost alespoň 40 uzlů, kterou měla ponorka vyvinout pod hladinou.

Trup ponorky byl zhotoven ze slitiny titanu a právě tento materiál se ukázal v konečném důsledku jako výhodný, protože měl pozitivní účinky na rychlost plavidla. Ponorky o délce 81,4 m měly výtlak 2 310 t na hladině, 3 120 t pod ní, rychlost činila na hladině 14 uzlů, pod ní dokonce 41 uzlů, čímž byl již zmíněný požadavek na rychlost splněn. Hloubka ponoru činila podle dostupných informací až 900 metrů.

Výzbroj plavidel byla složena z 6 torpédometů ráže 533 mm, ze kterých byla odpalována torpéda a protiponorkové či protilodní střely RPK-2 Viyuga. Místo torpéd mohla být ponorka alternativně vybavena 24 minami.

Ponorky však trpěly poměrně zásadním technickým neduhem, kterým byl jím pohonný systém. Ten tvořil jeden jaderný reaktor chlazený kapalnými kovy – olovem a bismutem, dvě parní turbíny a jeden výstupní hřídel se sedmilistým lodním šroubem. Konstruktéři ponorek opomněli na jednu podstatnou věc - odhlučnit pohonné ústrojí. Při vysokých rychlostech totiž ponorka vydávala poměrně velký hluk. Samotný jaderný reaktor se ukázal být nespolehlivým a jeho provoz provázely havárie. To samé pak platilo i o často poruchových senzorech ponorek.

Technické nedostatky, které srážely celkový výkon superrychlých ponorek, posléze vedly k tomu, že sedm jednotek třídy Alfa muselo být nakonec odstaveno. První jednotku třídy Alfa K-64 vyřadili již v roce 1974, druhá jednotka třídy Alfa, K-123, sice prošla v letech 1983-1992 rozsáhlými opravami, kdy byl mimo jiné vyměněn prostor jaderného reaktoru, přesto byla tato ponorka v roce 1996 vyřazena ze služby. Zbývajících 5 jednotek pak čekal stejný osud na počátku 90. let.

Sovětský ponorkový triumf nad Američany ve studené válce se tak nekonal, i když se jevil na začátku poměrně nadějně.

Zdroj: history.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace