Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: USS Grayling z třídy Sturgeon
Ještě donedávna provozovali Američané útočné ponorky třídy Sturgeon, které byly určeny nejen k likvidaci sovětských protějšků, ale také ke špionáži a dalším úkolům.
Třída Sturgeon představuje americké útočné jaderné ponorky z doby studenoválečného konfliktu. Primárním cílem byo ničení sovětských ponorek, využití amerických plavidel však bylo širší, měly provádět také špionážní úkoly.
Na počátku 60. let začala uvažovat US Navy o konstrukci takových plavidel, která by byla slušně vyzbrojena a pohybovala se rychle pod hladinou. První stejnojmenná jednotka byla spuštěna na vodu v roce 1966 a vstoupila do služby 3. března 1967. Celkem pak vzniklo ve třídě Sturgeon ještě dalších 36 jednotek, poslední, USS Richard B. Russell (SSN-687), byla zařazen do služby v roce 1975.
Výtlak amerických jaderných ponorek o délce 89,1 m činil 4250 t (na hladině), 4777 t (pod hladinou). Výzbroj představovaly čtyři 533mm torpédomety, pro které mohlo být neseno až 23 dlouhých zbraní. Z torpédometů mohla být vypouštěna torpéda, protiponorkové střely UUM-44 SUBROC, protilodní střely UGM-84 Harpoon (od konce 70. let), střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, torpédo s jadernou hlavicí Mk.45 Astor či námořní miny. Pohonný systém odpovídal předchozí třídě. Značný důraz byl kladen na tichost a obtížnou zjistitelnost ponorky při plavbě pod hladinou.
Ponorky poháněl jeden jaderný reaktor Westinghouse S5W a dvě sady turbín General Electric (nebo De Laval) o výkonu 15 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala patnáctz uzlů na hladině a 26 uzlů pod hladinou. Dosah byl omezený jen množstvím nesených zásob. Operační hloubka ponoru dosahovala 400 metrů.
Pokud jsme na jiném místě zmínili, že ponorky měly vykonávat také špionážní úkoly, musíme zde jmenovat USS Parche, jež vstoupila do služby v roce 1974. Je známá jako plavidlo, které bylo v americké historii jedno z nejvíce vyznamenaných. Parche sloužila mezi lety 1974-1976 v rámci Atlantské flotily, než se přesunula do Pacifické flotily na konci roku 1976.
Špionáž byla v tomto směru důležitější než samotná výzbroj, takže ponorku zbavili torpéd, aby uvolnily prostor pro špionážní výbavu. Parche byla napěchována výbušninami v tom případě, kdyby padla do sovětských rukou, které ji měly zničit samozřejmě i s jejími tajemstvími a samozřejmě také celou posádkou na palubě.
A jaké byly od této chvíle cíle této jaderné ponorky? Sovětské podmořské komunikační kabely. K jejím úkolům patřila účast na akci v Ochotském moři, které Sověti přísně střežili, a do níž nemělo žádné plavidlo přístup kromě sovětských. Cílem operace nazvané Ivy Bells, kterou zorganizovaly US Navy, CIA a Národní bezpečnostní agentura (NSA), bylo ,,napíchnout" sovětské podmořské komunikační kabely odposlouchávacím zařízením. Američané tak mohli odposlouchávat nezašifrované zprávy sovětské admirality.
USA provozovaly třídu Sturgeon poměrně dlouho, až do roku 2004, kdy byla ze služby vyřazena již zmíná USS Parche. Nástupcem třídy Sturgeon se stala třída USS Narwhal (SSN-671), unikátní plavidlo, které operovalo takřka po celém světě, a které provozovala US Navy v letech 1969-1999.
Zdroj: 19fortyfive.com