Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Edith Cavellová
Edith Cavellová byla zdravotní sestrou, která pomáhala za první světové války britským, francouzským a dalším vojákům k útěku z Belgie. Vzala na sebe poměrně velké riziko, protože se zároveň zapojila do špionážní sítě.
Když vypukla první světová válka, odjela hluboce věřící křesťanka do okupované Belgie. Cavellová se však kromě ošetřovatelské činnosti v okupované zemi realizovala i jinak. Pomáhala britským, francouzským a dalším vojákům k útěku z Belgie. Pro ni osobně to znamenal velký risk, protože se zapojila do tajné špionážní sítě. Vojákům, kteří by jinak skončili na popravišti, byly opatřovány falešné doklady, aby mohli vycestovat ze země, peníze a základní ,,manuál".
Cavellová také ochotně ukrývala tyto vojáky u sebe doma. Když bylo vše připravené včetně falešných dokladů a peněz pro vojáky, mohli pak překročit hranice do neutrálního Holandska. Historikové odhadují, že Cavellová tak pomohla tímto způsobem zachránit asi dvě stovky vojáků během necelého roku.
Na druhé straně dodržovala Cavellová konspirační zásady, aby nebyla vyzrazena, a dál pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici v Bruselu, která patřila Červenému kříži. Tam ošetřovala každého - spojenecké vojáky i nepřátele, v tomto případě Němce. Cavellová říkala, že přece musí ošetřit každého, když jsou zde životy, které mají být zachráněny.
Riziko vyzrazení však samozřejmě existovalo a bylo poměrně vysoké, což si Cavellová také uvědomovala. Kruh se začal pro statečnou zdravotní sestru nebezpečně uzavírat v roce 1915. Pokud by byla špionážní síť, pro kterou Cavellová pracovala, skutečně prozrazena, čekal by ji hrdelní trest. Na jaře 1915 pak Němci pracovali na rozkrytí konspirační skupiny. A jak už to bývá, i uvnitř konspirační sítě se většinou najde zrádce, který odvede pro nepřítele špinavou práci. V tomto případě to byl Gaston Quien, který Cavellovou prozradil Němcům.
Ti tak mohli jít v srpnu 1915 zatknout Cavellovou najisto. Uvrhli ji na na 10 týdnů do vězení, část pobytu pak strávila v samovazbě. Bylo jasné, jaký osud ji čeká. Němci Cavellovou obvinili ze špionáže, a i když byla žena, odsoudili ji k trestu smrti zastřelením. Ten byl vykonán 12. října 1915 v Bruselu. Popraveni bylo i 34 jejích spolupracovníků.
Poprava Cavellové vyvolala ve světem zmítaným válkou šok. Přece jen poprava zdravotní sestry je bezprecedentním krokem a mnohé osobnosti daly najevo své otevřené znechucení nad tímto činem. Po skončení první světové války bylo její tělo exhumováno a převezeno do Velké Británie. Cavellová se nejen ve Velké Británii stala symbolem statečnosti a vzdoru proti nepříteli.
Zbývá odpovědět na otázku, jestli byla Cavellová opravdu špionkou. V tom se názory historiků liší. Někteří z nich totiž poukazují na to, že Cavellová kromě pomoci vojákům předávala do zahraničí i citlivé informace a vykonávala tak zpravodajskou činnost. Druzí upozorňují na fakt, že Cavellová nemusela vědět, že tajná síť, s níž spolupracovala, vůbec zpravodajskou činnost vyvíjela.
Zdroj: Warhistoryonline.com