Tuhle vůni česneku Italové nečekali. Letecký útok Němců odpálil loď USA s tajným nákladem yperitu

Tuhle vůni česneku Italové nečekali. Letecký útok Němců odpálil loď USA s tajným nákladem yperitu
Autor: wikipedia, public domain|Popisek: SS John W. Brown, loď typu Liberty
01 / 07 / 2020, 16:30

Bojové plyny, intenzivně nasazované během první světové války, na frontách v letech 1939-1945, s několika výjimkami, nasazeny nebyly. Na obě strany působily obavy z odvety a zkušenosti, které přinesla zákopová válka let 1914-1918 byly odstrašující samy o sobě. Přesto v několika okamžicích využití bojových plynů zvažováno bylo. Není vyloučeno, že by se i tímto prostředkem bránila Velká Británie v případě německé invaze. Později byly zvažovány možnosti využít plynů při bombardovací ofenzívě proti německým městům. A proti invazním plážím se o totéž mohli pokusit i Němci v roce 1944. Američané experimentovali s chemickými hlavicemi pro pěchotní Bazooky s možným využitím především proti opevněním a specificky jeskyním na pacifickém válčišti. Vzájemné odstrašení v tomto ohledu mělo racionální základ - obě strany konfliktu různými chemickými prostředky v dostatečném množství opravdu disponovaly. Štěstí přeje připraveným - nicméně v jednom konkrétním případě měli připravení smůlu.

Ženevský protokol z roku 1925 zakazoval použití chemických a biologických zbraní, ovšem nikoli jejich vývoj, výrobu, skladování a přepravu (k tomu dojde až v roce 1972). V obavě, že nacistické Německo v nouzi sáhne k nekonvenčním prostředkům obrany, souhlasil prezident Roosevelt s přepravou chemické munice obsahující hořčičný plyn do Evropy, resp. na středomořské válčiště. Na nákladní loď typu Liberty SS John Harvey bylo umístěno dva tisíce bomb M47A1, každá obsahující asi 30 kg yperitu. V listopadu 1943 pak loď přepravila svůj náklad z alžírského přístavu Oran přes otrantský průliv do italského přístavu Bari.

Vzhledem k probíhajícím mohutným operacím byl přístav přeplněn loděmi s válečným materiálem a kapacity přístavu neumožňovaly odbavit lodě než v řádu dnů. I SS John Harvey a její tajný náklad musely čekat, až na ně přijde řada. Než se tak ovšem stalo, přístav se stal 2. prosince 1943 cílem německého leteckého útoku, který vstoupí do historie jednak kvůli vysokému počtu obětí jako "druhý Pearl Harbor", a jednak důsledky zásahu na John Harvey. Němcům se podaří potopit 17 transportních lodí. O život přijde na 1000 námořníků. A z nich bezmála stovka v důsledku otravy yperitem.

SS John Harvey po zásahu explodovala. Výbuch nejen zabil prakticky celou posádku lodi (na 80 námořníků), ale nevyhnutelně uvolnil převážených 60 tun hořčičného plynu, který se rozptýlil po širokém okolí. Nikdo na ostatních lodích ani v přístavu nepřijal žádná protiplynová opatření, protože nikdo nevěděl, že v přístavu takové zbraně jsou. Nezvyklý česnekový zápach byl ovšem smrtící a následky se začaly projevovat. Celkem bylo hospitalizováno 628 vojáků, z nichž 83 poškozením způsobeným plynem podlehne. Počet civilních obětí, který musel být rovněž značný, není znám.

Přítomnost plynu v Bari i důsledky exploze byly i nadále utajovány a zprávy cenzurovány. Jedním z vyšetřovatelů události byl podplukovník Stewart Francis Alexander, vojenský lékař a odborník na chemické zbraně. Během šetření zjistil, že yperit zabíjí bílé krvinky, které mají tu vlastnost, že se dokáží velmi rychle dělit, což ho vedlo k úvaze, zda by podobné látky nemohly být využity v boji proti rychle bujícím rakovinným buňkám, a byly položeny základy pro rozvoj chemoterapie. (Téměř) vše zlé je k něčemu dobré.

Zdroj: oldsaltblog.com, usmm.org, wikipedia.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace