Tupolev Tu-2: Letoun, který vznikal ve vězení. Rychlý bombardér sváděl úspěšné boje i s německými stíhači

Tupolev Tu-2: Letoun, který vznikal ve vězení. Rychlý bombardér sváděl úspěšné boje i s německými stíhači
Autor: Flavio Mucia (AMB Brescia) (CC BY 2.0)|Popisek: Tupolev Tu-2
20 / 06 / 2020, 10:15

Tupolev Tu-2 představoval rychlý sovětský dvoumotorový střední bombardér, který se vyráběl během druhé světové války a těsně po ní.

Tupolev Tu-2 byl rychlý dvoumotorový střední bombardér, který můžeme označit jako jeden z nejlepších svého druhu na bojištích 2. světové války. Sovětská místa požadovala, aby vznikl čtyřmotorový letoun určený ke střemhlavým útokům. Zadání a vývoj však notně komplikoval fakt, že jeho konstruktér A. N. Tupolev dlel toho času ve vězení, kdy byl obviněn z protistátní činnosti. Zadání nového stroje potom doznalo změn poté, co se Sovětům zalíbil německý dvoumotorový víceúčelový bojový letoun Junkers Ju 88. Už tedy netrvali na čtyřmotorovém letounu, ale též dvoumotorovém rychlém stroji. 

Tupolev byl nakonec z vězení propuštěn a mohl se pustit do nového letounu, který se později velmi osvědčil na bojišti. Nová stroj měl plnit trojjedinou úlohu -  schopnosti střemhlavých útoků, dálkového bombardování a měl být použitelný rovněž pro shazování torpéd.

tupolev tu2

                                             Konstrukce Tupoleva Tu-2 (autor Wikipedia, volné dílo)

Začátek vývoje letounu poznamenaly zdržení, a tak práce na něm začaly až začátkem března 1940, kdy vznikal prototyp s označením ANT-58. První let se uskutečnil v lednu 1941 a postupně vznikly i další prototypy ANT-59 s řadovými motory a ANT-60 s pokusnými hvězdicovými pohonnými jednotkami AŠ-82. V roce 1942 byly postaveny tři prototypy letounu s označením ANT-61, které byly uvedeny do sériové výroby jako letouny Tu-2.

                                 

                                                                       Video: YouTube

Nový bombardovací letoun s čtyřčlennou posádkou byl 13,80 m dlouhý, rozpětí křídel činilo 18,86 m. Stroj poháněly dva čtrnáctiválcové hvězdicové motory Švecov AŠ-82FN, každý o výkonu 1 380 kW. Maximální rychlost bombardéru byla 550 km/h, dolet činil 2 500 km. Výzbroj letounu tvořily tvořily 2 kanóny ŠVAK ráže 20 mm, 3 kulomety ráže 7,62 nebo 12,7 mm Berezin BS. Celkem mohl stroj nést až 4 000 kg bomb.

Zdařilý letoun charakterizovala velmi dobrá zbraňová výzbroj,  zejména k poměru své velikosti výborná obratnost a rychlost, přičemž máme doloženy případy soubojů Tu-2 s německými stíhači, v nichž sovětský letoun uspěl. Tupolevy se tak osvědčily zejména ke konci války, když probíhala bitva o Berlín a toto město zasypávaly pravidelně svými bombami. Tu-2 byl rovněž nasazen v Mandžusku, kde se podílel na porážce Kwantungské armády. 

V roce 1944 vznikl prototyp pětimístné dálkové bombardovací verze Tu-2D (ANT-62), poháněný dvouhvězdicovými motory Švecov AŠ-82FN s prodlouženým trupem o 0,62 m a ve dvou prototypech vyrobený Tupolev SDB (ANT-63). Tato dvoumístná verze taktického bombardéru velmi úzce navazovala na původní projekt ANT-58.

Těsně po skončení druhé světové války spatřil světlo světa i cvičná varianta UTB-2, která se dostala do sériové výroby, a již vyvinula konstrukční kancelář CAGI. Stroj tvořily sedmiválcové pohonné jednotky AŠ-21 Zadní část trupu a nosná plocha zůstala beze změn, totožná s Tu-2, rekonstrukce trupu spočívala pouze v přepracování přední části s kabinou pro instruktora a pilotního žáka. Veškerá výzbroj byla demontována, pouze ve hřbetním střelišti VUB-68 byl umístěn kulomet UBT ráže 12,7 mm se zásobou 60 nábojů.

Úspěšný bombardér, jehož výroba trvala až do roku 1948, měly kromě Sovětského svazu ve výzbroji také Čína, Bulharsko, Polsko, Maďarsko, ale i Indonésie. Sovětským nejvyšším místům se Tu-2 velmi zamlouval a konstruktér Tupolev, který byl uvržen do vězení za smyšlenou protistátní činnost, tak znovu získal Stalinovu přízeň. Mohl tak pokračovat v dalších úspěšných projektech. 

 

Zdroj: britannica.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace