Turbinia - loď, která zesměšnila britskou admiralitu a změnila svět na moři

Turbinia - loď, která zesměšnila britskou admiralitu a změnila svět na moři
Popisek: Turbinia
09 / 10 / 2019, 16:00

Lze říci, že jen velmi málo lodí změnilo svět na moři. Jednou z těch zapomenutých, ale kriticky důležitých byla Turbinia, první loď na světě poháněná parní turbínou. Když se dostala na moře, byla dvakrát rychlejší než cokoli jiného ve službách Královského námořnictva. Svět námořního boje se navždy změnil. Přinášíme dobový článek z roku 1902.

První loď, kterou Parsonova továrna opatřila na zkoušku parními turbinami pro hnaní jejích vrtulí, byla »Turbinia«, o délce as 38 m, šířce 3 m a nosnosti 44 tun, již při výkonu turbin 2000 koní dosažena rychlost dosud lodi nedostižná, totiž 64 km za hod.

Protože přijetí revolučního pohonu nebylo tak hladké, jak si Parson představoval, 26. června 1897 se Turbinia objevila neohlášeně během přehlídky námořnictva při výročí královny Viktorie v Spitheadu. Před princem z Walesu, lordy admirality a mnoha zahraničními hodnostáři malá loď poháněná parní turbínou předjela snadno všechny tehdejší lode Royal Navy. Ve skutečnosti byla asi třikrát rychlejší než bitevní lodě té doby, které, i když poháněné párou, stále měly plachty na delší cesty.

»Turbinia« měla tři turbiny vedle sebe, jež seděly přímo na třech rovnoběžných hřídelích procházejících lodním trupem do vody. Na každé z těchto hřídelí, jež byly poněkud skloněny, seděly tři vodní vrtule v jistých vzdálenostech za sebou, takže loď byla hnána celkem 9 šrouby.

Turbinia

Po znamenitém tomto úspěchu objednala vláda anglická v továrně Parsonově brzy nato — r. 1897 — dvě válečné lodi menšího druhu, »Viper« a »Cobra«, jež dokončeny během dvou let.

Nešťastnou náhodou stihla však obě tyto lodi jednu po druhé nehoda, jež měla v zápětí jejich zničení. »Viper« najela totiž roku 1901 za mlhy při velkých námořních manevrech na skálu, a loď »Cobra«, kterou stavěl Armstrong dle plánů anglické admirality, stihla podobná nehoda při zkušebně jízdě v září téhož roku na cestě od Tyne do Portsmouth, kdež se loď ponořila.

»Viper«, jež měla 66 m délky, 6,6 m šířky a 4 m ponoru, urazila dokonce 69 km za hodinu, rychlostí tedy našich rychlíků!

Ještě větší parník, jenž opatřen hnacími turbinami soustavy Parsonovy, je »King Eduard«, dohotovený asi před rokem a určený pro dopravu osob na jezerech skotských. Loď tato má 76 m délky, 9,4 m šíře a 3,5 m ponoru.

Zajímavé při turbinovém pohonu je řešení zpětného chodu lodi, neboť parní turbina se nemůže okamžitě zarazit a nechat se otáčet směrem opačným; nedovoluje tomu zakřivení lopatek určené ovšem jen pro jeden směr točení.

Obracení chodu je zde totiž provedeno tak, že turbina vysokotlaká — (pára zde prochází postupně na př. třemi turbinami jako u parního stroje o třech válcích a s trojnásobnou expansí; nejprve se vpouští do turbiny vysokotlaké, odtud jde do druhé, na střední tlak, z niž se vpouští do turbiny na nízký tlak, a odtud do kondensatoru) — je dvojitá, majíc na hřídeli naklínováno jedno turbinové kolo s lopatkami zakřivenými směrem pro chod vpřed, a kolo druhé, rovněž pevně nasazené na hřídeli, avšak s lopatkami zahnutými směrem opačným, tedy pro chod vzad.

Má-li tedy loď obrátiti směr jízdy na zad, stačí na to pouhé odstavení jedné turbiny parním ventilem a vpuštění páry do zmíněné reservni turbiny pro zpětný chod, manipulace nadmíru jednoduchá, při níž na př. během 30 vteřin největší rychlost vpřed (750 obrátek za minutu), změněna v největší rychlost zpětnou (500 obrátek).

Ač má turbinový pohon lodi vlastnost neocenitelnou jmenovitě pro osobní parníky, že nepůsobí nepříjemné třesení se lodi v takové míře jako pohon šroubu parním strojem, objevuje se tu vada dosud neodstraněná, větší totiž zpotřeba uhlí pro koně za hodinu než u stroje parního.

Přepočítáme-li však zpotřebu uhlí ne na práci stroje, to jest výkon jednoho koně za hodinu, nýbrž na dráhu vykonanou za tutéž dobu, tedy na rychlost lodi, shledáme výsledek mnohem výhodnější než u parníků šroubových.

Jiná výhoda parních turbín jest i menší zpotřeba mazadla pro mazání stroje, neboť částí, které se trou, je tu velmi málo, mnohem méně než u stroje parního.

Jaké naděje pak se kladou do zavedení pohonu lodí parními turbinami, patrno ze zprávy, která proběhla letošního roku novinami, že Parson zamýšlí postaviti transatlantický rychloparník, jehož plány již jsou hotovy, a který by cestu z Evropy do Ameriky (as 5000 km) konal během 3 dnů.

Dosavadní výsledky aspoň poskytují záruku pro možnost provedení této myšlenky, a nezní tedy zcela pravděnepodobně zpráva, že dotyčný podnik bude v nejbližší době proveden americkými loděnicemi.

Zdroj: digitalniknihovna.cz Epocha 1902 - 1903

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace