U Vídně v roce 1683 nešlo o válku civilizací? Samozřejmě ano

U Vídně v roce 1683 nešlo o válku civilizací? Samozřejmě ano
12 / 09 / 2019, 16:00

Česká televize publikovala k dnešnímu výročí bitvy o Vídeň z 11. a 12. září 1683 obsáhlý a zajímavý článek, který ovšem nadepsala titulkem: "Nešlo o válku civilizací, bojoval muslim proti muslimovi, křesťan proti křesťanovi", a potože je to moderní, neopomněla zmínit jakýsi hloupoučký manifest zločince Breivika, který na tuto bitvu snad odkazuje. Je nedůstojné a zbytečné polemizovat s někým takovým. Ale argumenty, které článek přinesl, neobstojí ani samy o sobě, protože u Vídně opravdu nebojoval muslim proti muslimovi.

Není předmětem našeho komentáře popisovat slavný příběh roku 1683. Osmany obleženou Vídeň vyprostily mohutné posily, které přivedli polský král Jan III. Sobieski a Karel V., vévoda lotrinský. Celkem se tak asi 140 tisícům Osmanů v rozhodujících chvílích postavilo na 90 tisíc Evropanů. Sociálními sítěmi roky koluje pěkné srovnání, které říká: "máte jízdu šesti tisíc Rohanských jezdců na polích Pelennoru při obléhání Minas Tirith Mordorem (v Tolkienově Pánovi prstenů) za velkolepou? Tak si představte dvacet tisíc polských a říšských jezdců útočících proti Turkům u Vídně v roce 1683."

Ale zpět k České televizi. Ta v titulku tedy tvrdí, že nešlo o střet civilizací. Samozřejmě šlo o střet mocenský, o reálnou politiku, ale náboženský a potažmo civilizační rozměr rozhodně nelze popřít. Ostatně v těle článku cituje historika Stephena Wheatcrofta: "Boj Habsburků s Osmany byl střetem náboženství."

Dnes ovšem žijeme dobu, kdy je třeba i události staré více než tři století nahlížet z pozic politické korektnosti. Diskutovat například rodový erb Schwarzenbergů, na němž hrubě xenofobně krkavec vyklovává oči useknuté hlavě Turkově (odkaz na vítězství v bitvě u Rábu z roku 1598). A nevyhnutelně tedy také hledat nové výklady týkající se velkého vítězství civilizované a křesťanské Evropy proti islámské Osmanské říši. V podstatě podle stejného konceptu, podle kterého média po každém islamistickém teroristickém útoku hledají hodného a statečného muslima, jehož, zpravidla v individuálních případě nezpochybnitelná, osobní statečnost pomohla důsledky útoku zmírnit.

Nyní tedy Česká televize objevila na straně křesťanské Evropy v jejím existenčním zápase s Osmany v roce 1683 hodné muslimy, a sice litevské Tatary, Lipky. A doslova tvrdí, že: "Zkušený vojevůdce (Sobieski) by ale bitvu proti muslimům nevyhrál, kdyby neměl ve svém vojsku… muslimy."

Což je absurdní a směšné tvrzení, které nesmyslně zveličuje roli litevských Tatarů, bezpochyby skvělých jezdců, statečných bojovníků. Dokonce v článku vidíme nadpis "Po boku Tatarů", a čtenář tedy získává pocit, že jeli Tataři, a po jejich boku tedy přijeli také nějací křesťané, Poláci, Němci, Rakušané, Češi, Moravané, Slezané. Autor je identifikuje ve spojenecké sestavě jménem jejich velitele: "Velel jim Samuel Murza Krzeczowski."

Rychlým pohledem do bitevní sestavy Sobieského vojska zjišťujeme, že Krzeczowski velel oddílu 60 lehkých jezdců. Máme-li představu o roli lehkého jezdectva, pak je zřejmé, že jeho úloha ve střetu takového rozměru byla pomocná. Tím není řečeno, že byla nevýznamná a zanedbatelná. Podstatný je také jejich počet. Šedesát Krzeczowskiho Tatarů se promítá do vyznění článku, do jeho titulku, a je argumentem pro tvrzení, že nešlo o střet civilizací. Šedesát z 37 tisíc. Šedesát z 90 tisíc. A díky nim také triumfujeme nad pitomcem Breivikem, ač ve skutečnosti jsou terčem všichni, kdo obecně vnímají střet civilizací jako probíhající, a těm je třeba vysvětlit, že se mýlí, protože lidé jsou stejných úctyhodných hodnot, a vždy tomu tak bylo, a islámská civilizace, jejíž jedna z mnoha forem je zde reprezentovaná Osmanskou říší, není jiná nebo snad horší než civilizace evropská a křesťanská, a že šlo o moc a o peníze, jak je v dějinách lidstva obvyklé. Nebylo se čeho bát a v případě neúspěchu by se vlastně moc nezměnilo, vždyť v osmanském vojsku byli také křesťané.

Tedy nikoli, Česká televize. Bitva u Vídně v roce 1683 byla vítězstvím jedné civilizace nad jinou, a byl to zápas existenční a zásadní.

Podrobnou sestavu Sobieského vojska nalezne laskavý čtenář zde: //www.kismeta.com/diGrasse/siege_of_vienna.htm A na věci vůbec nic nezmění ani poznání, že tatarských oddílů mohlo být u Vídně na křesťanské straně více. Lehkých jezdců přivedl Sobieski asi tři tisíce.

Podle stejných přístupů bychom mohli třeba Napoleonovu armádu u Slavkova označit za multikulturní a tvrdit, že Francouzi zde bojovali proti Rusům a Rakušanům "po boku muslimů", protože v sestavě gardového jízdního mysliveckého pluku byla nasazena rota mameluků, 60 orientálních jezdců pod velením kapitána Delaîtra.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace