Ukořistěná americká špionážní loď mohla dostat svět na pokraj jaderné války. Lyndon Johnson zvažoval nukleární útok na KLDR

28. 10. 202216:30

Ukořistěná americká špionážní loď mohla dostat svět na pokraj jaderné války. Lyndon Johnson zvažoval nukleární útok na KLDR

foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Propuštěná posádka lodi USS Pueblo

V roce 1968 propukl vážný konflikt mezi KLDR a USA, Severokorejci zajali americkou špionážní loď USS Pueblo a napětí začalo stoupat.

Psal se rok 1968 a v rozděleném světě velmocí zuřila studená válka. Další kapitolou, která mohla skutečně přerůst v jaderný konflikt, bylo zajetí americké špionážní lodi USS Pueblo (známá též jako Ager 2) severokorejským režimem. Tu se podařilo ,,ukořistit" v roce 1968 a dodnes severokorejská propaganda tento ,,triumf" náležitě vyzdvihuje. USS Pueblo byla jediným americkým plavidlem, které zajal cizí stát.

Incident, který se odehrál 23. ledna 1968 tak v novodobé moderní historii nemá obdoby a nejen z důvodu, že hrozil přerůst v jadernou katastrofu. Špionážní plavidlo USS Pueblo se pohybovalo v tento den blízko severokorejského pobřeží, když byl spatřen stráží, která za americkým plavidlem poslala hlídkové čluny s ozbrojenou stráží. Loď se sice snažila z místa rychle uprchnout, ale Severokorejci po ní začali střílet, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Dalších 82 pak KLDR zajala.

Podle některých zdrojů jednala KLDR podle instrukcí Sovětského svazu, ale tento fakt se nepodařil dodnes hodnověrně ověřit. KLDR pak držela 11 měsíců posádku v nelidských podmínkách, což způsobilo vážnou roztržku mezi USA a stalinistickým režimem.

Sami Američané po svém propuštění vypověděli, že je Severokorejci nechali hladovět a brutálně mučili. Severokorejci také přinutili Američany, aby podepsali ponižující prohlášení, v němž stálo, že se už nikdy nezúčastní ,,hanebného" a agresivního jednání (špionáže) tohoto charakteru. Američané pak museli povinně studovat severokorejské propagandistické materiály a dodržovat přísná opatření vězení pod pohrůžkou všudypřítomného mučení.

Na situaci pak reagoval prezident Lyndon Johnson otevřenou výhrůžkou, že pokud nebudou zajatci propuštěni na svobodu, tak USA zahájí proti KLDR ,,nemilosrdný" jaderný útok.

Nakonec však dal přednost vzájemným jednáním, které 23. prosince 1968 vyústily v propuštění 82 Američanů ze zajetí. USA musela splnit podmínky KLDR, které zahrnovaly přiznání ,,viny" a Američané museli písemně přislíbit, že už se v budoucnu nedopustí špionáže vůči KLDR. USA byly povinny se rovněž za incident omluvit.

Propuštění členové USS Pueblo pak byli v USA vítáni jako hrdinové, kteří přežili nelidské podmínky panující v severokorejském zajetí. Stačilo však málo a kvůli zajaté špionážní lodi mohl propuknout konflikt s nedozírnými následky.