Ukradená revoluce?

Ukradená revoluce?
17 / 11 / 2018, 08:30

Dnes si připomínáme začátek demontáže komunistického režimu, který byl u moci od roku 1948. Kam došla nebo spíše zašla za 29 let polistopadová politická třída?

Od listopadu 1989 urazila československá, respektive česká společnost pořádný kus cesty. Už téměř 30 let žijeme v demokratické společnosti i se všemi jejími zápory, které k ní bohužel patří. Ať už se jedná o korupci, klientelismus, aroganci moci a mnohé jiné chronické problémy. Na rozdíl od komunistické diktatury však máme možnost politiky, kteří jsou těmito nešvary prolezlí, vyměnit. Za totalitní vlády KSČ měl volič k dispozici pouze jednotnou kandidátku, kde měla zajištěnou mocenskou převahu KSČ, a nemohl měnit vůbec nic. 

psali jsme: Oslava 17. listopadu ve stínu války mezi prezidentem republiky a pražskou kavárnou

Poměrně často nyní zaznívají hlasy odpůrců polistopadového vývoje nejen z řad komunistů, že sametová revoluce byla ,,ukradena" obyčejným lidem, kteří přece nehlasovali s klíčemi v ruce pro klientelistické vazby, úřady prolezlé korupcí a aroganci moci politických špiček. Musíme však na druhé straně vycházet z reálných představ těsně po Listopadu. Po každé revoluci, která smete dřívější režim, se tak nějak automaticky očekává, že přinese zejména dolním 10 milionům lepší zítřky, prudký sociální vzestup a s ním i další možnosti, dříve netušené či za komunistického režimu stěží představitelné. Ale každá revoluce má své limity a nemůže zcela přirozeně uspokojit každého.

K těmto nadsazeným představám o lepších a ještě lepších zítřcích přispěli zejména někteří polistopadoví politikové, kteří svůj lid doslova krmili tím, že do 20 let doženeme a posléze předeženeme Západ (ano, byl to Václav Klaus), který se nám za 40 let vlády KSČ tolik vzdálil. Lidé tak byli ,,krmeni" falešnými představami politiků, kteří si mysleli, že celková transformace společnosti bude otázkou v podstatě pár let. To se však, jak už dnes vidíme, mýlili. 

psali jsme: Nechceme Miloše! Nechceme Štěpána!

Důležité je nicméně zmínit, že samotná revoluce nemohla v listopadu 1989 jedním ,,šmahem" změnit situaci těch lidí, kteří na tom nebyli socioekonomicky za komunismu nejlépe. Primárním cílem sametového převratu však bylo konečně srazit na kolena zkorodovaný režim, který už přestal uspokojovat základní potřeby většiny lidí a upíral jim jejich přirozené svobody a práva. Politikové, kteří nadšeně (a někteří z naivity, že to bude tak snadné) nasedli do rozjetého vlaku revoluce, tak plně převzali zodpovědnost za správu Československa, od roku 1993 pak České republiky. Rostla nová politická třída, která však měla významné vazby na minulý režim, které si přivedla do režimu nového. Je otázkou, zda to tato polistopadová třída tuto celkovou transformaci přechodu od komunismu k demokracii úplně zvládla či nikoliv. Na to jsou samozřejmě různé názory.

Faktem však zůstává, že od každé revoluce se většinou očekávají nerealistické změny, což platí i o té listopadové. Mnozí tak hovoří o nenaplněných ideálech revoluce nebo o tom, že prostě byla ,,ukradena". Nezměnitelným faktem ale zůstává, že suvérénním vládcem je na rozdíl od komunistického režimu lid, který ve volbách může reálně měnit věci k lepšímu, ale i samozřejmě i k horšímu. Tato svoboda  před rokem 1989 chyběla úplně. Chronickým nespokojencům a ,,bouchačům "do stolu však toto nevysvětlíte nikdy.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace