Uplynulo 35 let od začátku americké invaze do Panamy s cílem svrhnout Noriegu

Uplynulo 35 let od začátku americké invaze do Panamy s cílem svrhnout Noriegu
Autor fotografie: GetArchive / Public domain|Popisek: Američtí vojáci v Panamě
23 / 12 / 2024, 04:00

Americká invaze do Panamy z roku 1989 dodnes budí emoce a je často označována jako klasický případ amerického imperialismu. A to navzdory tomu, že Noriega prostě byl zločinec.

V Jižní a Střední Americe se už delší dobu prosazuje jako mocnost Čína. Má to jednoduché příčiny, Spojené státy jsou vnímány jako četník s klackem, který tamním státům říká, co mají a nemají dělat. V drtivé většině případů zkorumpované a polodemokratické země, které jsou až příliš často spojovány s obchodem s drogami. Takže Američané byli schopni podporovat chilského diktátora Augusto Pinocheta, který byl silně antikomunistický a ve své zemi tvrdě zatočil s takzvanými Narcos, tedy obchodníky s drogami. A na dodržování lidských práv se příliš nehledělo. Manuel Noriega je trochu jiný případ. 

Narco Emanuel Noriega vládcem Panamy

 

Podle BBC Noriega nikdy nebyl prezidentem Panamy, ale byl klíčovým spojencem USA ve Střední Americe po čtyři desetiletí. Narodil se 11. února 1934 a mezi 50. a 80. lety 20. století pracoval přímo pro CIA. Spolupráce s americkou agenturou začala již během jeho studií na vojenské akademii v Peru. Jeho dlouhá životnost byla způsobena tím, že po Castrově revoluci na Kubě se celý region orientoval stále více protiamericky a Noriega vytvale stál na straně Spojených států. Jenže jak to je s každým diktátorem, vztahy se postupně začaly kazit. V roce 1981 při záhadném leteckém neštěstí zahynul faktický vládce Panamy, generál Torrijos. 

Jeho roli převzal Noriega, který se stal šéfem bezpečnostních služeb Panamy. USA se na něj nadále spoléhaly a Panama fungovala jako odposlouchávací lokace pro špehování Contras v Nikaragui a základna pro boj s FMNL v Salvadoru. Jenže režim v zemi se stával stále více represivnější, kdy vrcholem bylo stětí opozičního vůdce Huga Spadafora v roce 1985. To by asi Američané tolik neřešili, u Pinocheta to také nedělali, ale vzrůstalo podezření, že Noriega prodával zpravodajské informace jiným stranám, tedy především Castrovi a SSSR. A to se ve Washingtonu neodpouštělo. A další kaňkou byl vzrůstající problém USA s pašováním kokainu, do kterého byl Noriega jednoznačně zapleten. 

Encyclopedia.com uvádí, že při pozdějším vyšetřování byl Noriega nepřímo kontaktován Pablo Escobarem, šéfem medelínského drogového kartelu, který mu nabídl 50 000 dolarů za každé letadlo s kokainem, jež přistane v Panamě. Noriega o tom oficiálně nechtěl nic vědět, ale Escobara označil za blázna a chtěl 100 000. Odhaduje se, že Noriega v 80. letech od kolumbijských Narcos zinkasoval zhruba pět milionů dolarů. U pozdějšího soudu v USA se klíčové stalo svědectví zakládajícího člena Medelínského kartelu Carlose Ledhera. Noriega jednoznačně umožnil dopravu obrovského množství kokainu do USA. Mimochodem v souvislosti se spoluprací s Narcos se mnohokrát objevilo i jméno Fidela Castra. 

F-117

Americká invaze do Panamy a smrt Noriegy

 

Pochopitelně celá tato aktivita se líbila Sovětskému svazu. Jenže Američané si uvědomovali, že Noriega se stává stále větší přítěží, obávali se o bezpečnost Panamského průplavu, využili rozpadu sovětského impéria ve východní a střední Evropě a v prosinci 1989 zahájili invazi do Panamy. Té se zúčastnilo přes 27 000 amerických vojáků. Část z nich ze základny na území středoamerického státu. Proti nim bylo 16 000 panamských vojáků, kteří ovšem spíše připomínali policisty. Byli lehce vyzbrojení a za bojové jednotky se dala označit stěží poloviny z nich. Hlavním cílem byl podle Wikipedie stan Panamských obranných sil, jehož následný požár zničil většinu hustě obydlené čtvrti El Chorrillo v centru Panama City. 

Hlavní americké síly tvořilo několik set členů Rangers, 82. vzdušná výsadková divize a také F-117. Noriega se ukryl na vatikánském velvyslanectví, které ho pod velkým tlakem, Američané jim třeba hlasitě pouštěli rockovou muziku, po deseti dnech vydalo. USA ztratily 23 mužů, Panama možná až 2 000 civilistů a 205 mrtvých vojáků. Podél panamského průplavu zůstalo 13 500 příslušníků amerických ozbrojených sil, kteří odešli až v roce 1999. Noriega byl v USA odsouzen ke 40 letům vězení, v roce 2010 vydán do Francie kvůli stíhání z finančního podvodu, aby nakonec zemřel ve vězení v Panamě na následky krvácení do mozku ve věku 83 let. Odešel v kómatu.

 

Tagy článku

-->