Autor fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Setk%C3%A1n%C3%AD_Ji%C5%99%C3%ADho_z_Pod%C4%9Bbrad_s_Maty%C3%A1%C5%A1em_Korv%C3%ADnem.jpg|Popisek: Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín
Mladý Jiřík se stal dospělým již v sedmnácti letech, kdy se díky svému původu mohl stát členem zemského soudu. Ten byl významnou exekutivní pákou šlechty pro prosazování svých názorů a v podstatě by se dalo říct, že vyvažoval moc v zemi. Panovník se svými rádci na jedné straně a zemský soud na straně druhé tak na politické scéně působili jako dva aktéři, kteří se navzájem ovlivňovali a omezovali. Pro kloučka Jiřího byla tato zkušenost velmi významná, jelikož se v prostředí soudu naučil takticky přemýšlet a sehnal si mnoho kontaktů, kterých v pozdějším „boji“ o korunu nadmíru využil.
Ve třiceti třech letech byl již Jiří z Poděbrad zkušeným správcem českých zemí, jenž si dal za úkol dostat zem z otřesné situace, do které ji dostaly husitské války. Země však měla i další problém – chyběl jí panovník. Král Albrecht II. Habsburský totiž roku 1439 skonal a zanechal po sobě pouze manželku v očekávání. Malý Ladislav se narodil až necelý půlrok po smrti otce, přičemž dostal přízvisko Pohrobek. Království se tak najednou ocitlo bez panovníka. Až o třináct let později se tak Jiří vydal do Vídně, aby Ladislava přemluvil k přijetí české koruny. Zemský správce na hocha ihned zapůsobil a utvořilo se mezi nimi pevné a hluboké přátelství, které trvalo až do Ladislavovy smrti. Tedy nakonec pouhé čtyři roky. Král Ladislav byl sice formálně hlavou státu, doopravdy ale vládl právě Jiří jako zemský správce. Ladislav totiž nastoupil na trůn teprve jako třináctiletý hoch a do hlavního města, ujmout se vlády navíc Ladislav přijel v roce 1457, jen několik měsíců před svou smrtí.
Jiří budoval své postavení prakticky již od roku 1148, kdy násilně obsadil katolickou rebelující Prahu. Stejně jako v jiných městech se i zde snažil o zklidnění poměrů, omezování samosprávných snah šlechty a celkový pořádek v hlavním městě. S touto jeho činností mu pomáhal věrný pobočník Jan Rokycana. Až teprve o čtyři roky později se Jiří dočkal a 27. dubna 1452 byl zvolen stavy zemským správcem. Po smrti Ladislava se okamžitě zmocnil i všech jeho královských povinností. Král si to sám vyžádal a toto přání navíc bylo oficiálně stvrzeno dodatečně stavy. Na stejné schůzce bylo taktéž domluveno, že bude nový král vybrán a zvolen stavy.
psali jsme: Jak polský král přijal českou korunu z rukou kališníka
Hlasování o novém panovníkovi bylo dohodnuto na únor roku 1458. Z širšího počtu kandidátů zůstali pouze dva: Karel VII. (možný budoucí Ladislavův tchán) a Vilém Saský (jeho ženou byla Anna Habsburská, sestra Ladislava). Jiří svůj záměr ucházet se o trůn veřejně neohlásil, ale naopak na soukromých schůzkách se šlechtici v pozadí domlouval pro sebe podporu. Volba se začala nést v atmosféře vlastenectví a do společnosti byla vnesena myšlenka, že „králem přece nemůže být žádný cizák“. Naopak katolické šlechtě se snahy Jiřího příčily, a proto o něm začala rozšiřovat pomluvy. Rok po králově smrti se tak začalo spekulovat o tom, zda Jiří z Poděbrad panovníka neotrávil a neusnadnil si tak cestu k trůnu. Moderní výzkumy však ukazují, že Ladislav zemřel na leukémii, kterou se kvůli okolnostem nepodařilo včas odhalit.
psali jsme: Ponižující smrt milovníka Albrechta z Valdštejna
Právě 2. března 1458 se na Staroměstské radnici konala volba panovníka. Jiří z Poděbrad se svými pobočníky pro jistotu obklíčili celou budovu, aby dodatečně pomohli s rozhodováním těm, kteří si ještě nevybrali. Jiří byl nakonec většinou přítomných zvolen králem Českého království a o tři měsíce později jej v Katedrále svatého Víta slavnostně korunovali.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více