foto: United States Department of Energy – This image is available from the National Nuclear Security Administration Nevada Site Office Photo Library under number XX-33.This tag does not indicate the copyright status of the attached work. A normal copyright tag is still required., Volné dílo/Jaderný výbuch Romeo
Invaze do Vietnamu nedopadla dobře pro nikoho - Japonci, Francouzi, Američané, Číňané všichni viděli, jak se jejich armády stahují z Vietnamu, aniž by dosáhli svých stanovených cílů. Jistě, Francie ho dlouho držela jako kolonii, ale po Druhé světové válce chtěl Vietnam být nezávislým národem.
Francie nebyla připravena na to, jak daleko byli Vietnamci ochotni zajít, aby si tuto nezávislost zajistili. Poválečné vyvrcholení francouzské okupace přišlo v roce 1954, kdy se francouzské koloniální síly pokusily vynutit konečné zúčtování, které by ochromilo povstání Viet Minhu.
Psali jsme
PACV neboli Patrol Air Cushion Vehicle bylo hlídkové vznášedlo, které se stalo známé svou účastí ve válce ve Vietnamu. Bojovníci Vietcongu...
Bitva a válka neprobíhaly tak, jako Francie očekávala a její američtí spojenci nabídli jedno možné řešení francouzského problému v Indočíně, tedy jaderné zbraně. Naštěstí Spojené státy nikdy nedostaly příležitost tuto nabídku zrealizovat.
Francouzští vojenští velitelé udělali kritickou chybu v Dien Bien Phu. Umístili opevnění na dně údolí s úmyslem zásobovat základnu vzduchem, čímž v podstatě umožnili zabrat vyvýšené místo nepříteli. To umožnilo vietnamským rebelům bušit do základny v Dien Bien Phu dobře umístěným dělostřelectvem a omezit dodávky francouzskými zásobovacími letadly pomocí protiletadlových děl.
Když bitva skončila, bylo to rozhodující vítězství, ale ne pro Francouze, jak bylo zamýšleno, ale pro Vietnamce. Více než 11 000 francouzských vojáků bylo zajato. Komunistické vítězství bylo katastrofou nejen pro Francii, ale také pro Spojené státy, které tajně platily většinu válečných účtů a poskytovaly vojenskou pomoc.
Psali jsme
Období studené války pokrývá v letech 1948-1990 velké množství horkých konfliktů, které posloužily mj. k velmi intenzívnímu ”testování” zbraní,...
Většina americké podpory přišla přes CIA, ale vláda Spojených států zvažovala, že se do dvouměsíční bitvy zapojí. Jakmile si Francouzi uvědomili, jak kritickou se situace v Dien Bien Phu stala, hledali další pomoc v USA.
Eisenhowerova administrativa byla rozdělena v tom, jak reagovat. Na jedné straně viceprezident Richard Nixon, admirál Arthur Radford a ministr zahraničí John Foster Dulles, na druhé Kongres a prezident Eisenhower, kteří měli poslední slovo a nedovolili by americkou intervenci bez britské pomoci.
Při setkání v Paříži s francouzským ministrem zahraničí Georgesem Bidaultem v roce 1954 učinil Dulles Francii zajímavou nabídku pomoci v Indočíně… Dvě taktické jaderné zbraně. Admirál Radford navrhl, jak by dvě jaderné zbraně mohly zcela změnit situaci v Dien Bien Phu a celkovou situaci ve Francouzské Indočíně.
Dulles nebyl nikdy oprávněn učinit nabídku, a tak neexistuje žádný důkaz, že to kdy udělal. Převážná část tohoto příběhu pochází od francouzského autora, historika a veterána z Druhé světové války Julese Roye. Bývalý francouzský úředník tuto událost objasnil o dvacet let později.
"Ve skutečnosti neudělal nabídku. Udělal návrh a položil otázku. Vyslovil dvě osudová slova 'jaderná bomba'," řekl Maurice Schumann, bývalý ministr zahraničí, před svou smrtí v roce 1998. "Bidault okamžitě reagoval, jako by tuto nabídku nebral vážně."
Britský ministr zahraničí Enthony Eden a premiér Winston Churchill viděli jen malou naději, že by jakákoli vojenská intervence (kromě dvou jaderných zbraní) mohla pomoci francouzské pozici ve Vietnamu. Odmítli nabídnout svou podporu Spojeným státům, což Dullese rozzuřilo. Eisenhower souhlasil s Brity a věřil, že série náletů sama o sobě nepomůže v tak prekérní situaci, jako je ta v Dien Bien Phu.
Zdroj: We are the Mighty
Tagy