USS Texas (BB-35) - poslední dreadnought

Když projíždíte americkým státem Texas, můžete navštívit několik zajímavých muzejních lodí. Například slavnou letadlovou loď třídy Essex USS Lexington CV-16, eskortní torpédoborec USS Stewart či poslední dreadnought světa, pamětníka první i druhé světové války, americkou bitevní loď USS Texas. K posledně jmenované lodi vedly naše kroky letos v červenci, což se ukázalo jako skvěle načasované, protože v době psaní článku 26. srpna byla loď již pro návštěvníky uzavřena a čeká ji dlouhá oprava.

USS Texas naleznete kousek od dálnice číslo 10 na místě zvaném Battleship Texas StateHistoric Site. K místu, kde se nalézá 107 let stará bitevní loď vás navede nejen navigace, ale i všudypřítomné cedule ukazující směr k lodi. Rozsáhlé parkoviště se nachází asi 200 metrů od samotné lodi, která se tyčí jako majestátní obr vysoko nad vaší hlavou. Pocit velikosti umocňuje i fakt, že parkoviště je pod úrovní hladiny zálivu, kde je loď umístěna. Od parkoviště tedy loď vypadá mnohem větší, než ve skutečnosti tento 170metrový dreadnought je.

Tento pamětník obou světových válek byl v roce 2017 ve velkém ohrožení, když bitevní loď začala v neděli 11.6.2017 nabírat vodu a více než 15 hodin bylo nutné čerpat vodu pronikající do lodi otvorem o velikosti asi 300 cm2 pod čarou ponoru. Čerpadla musela odčerpávat z lodi každou minutu asi 7 500 litrů vody!Otvor byl nalezen až v pondělí ráno asi v půl šesté a náklon lodi dosáhnul až 6 stupňů.

Stálou připomínkou této události jsou otvory v lodi, jimiž neustále vytéká odčerpávaná voda, pronikající dovnitř trupu lodi, kterou čeká velká oprava v suchém doku v hodnotě cca 35 miliónů dolarů. Aktuálně je omezená možnost návštěvy na pouhé tři dny v týdnu od pátku do neděle a budoucnost lodi je lehce nejistá právě kvůli problémům pojícím se s pronikáním vody do starého a křehkého trupu, kdy hrozí reálně nebezpečí kompletního potopení této lodi, pokud by se měla přemístit jinam. Ostatně během cesty v roce 1988, kdy USS Texas podstoupila poslední opravy, do lodi během plavby dlouhé 56 km zatékalo tak, že když dorazila k doku, měla tak velký ponor, že se téměř nedostala dovnitř.

Ale zpátky do současnosti. Po zaplacení vstupného, které činí 12 dolarů a koupi čepice s vyšitým obrysem USS Texas, vstupuji se znuděným synem konečně na palubu bitevní lodi s výtlakem více než 27 000 tun. Zdá se obrovská, ale když to porovnáte s posledními bitevníky třídy Iowa, je to vlastně jen takový drobek. USS Texas je jednou ze dvou lodí třídy New York, které byly prvními bitevními loděmi US Navy, vybavenými děly ráže 356 mm a zároveň to byly i poslední lodě vybavené věží hlavní ráže uprostřed trupu. Tato třída byla také jedinou, na které se kdy v americkém námořnictvu ukládaly dělové náboje špičkou dolů. Označení BB-35 získal USS Texas až v roce 1920, kdy US Navy přešlo na číselné označování lodí.

USS Texas byla postavena v roce 1912 a oficiálně uvedena do provozu v roce 1914, bojovala jak v první světové válce, tak i během druhé války, kdy poskytovala palebnou podporu pro plážová vylodění v Normandii, na Iwo Jimě a Okinawě. Loď byla vyřazena z US Navy v roce 1948 poté, co za své služby ve druhé světové válce získala 5 bojových hvězd.

První věcí, která vás po příchodu na palubu lodi ohromí, je pět dvoudělových věží ráže 356 mm, které se tyčí nad palubou lodi a díky superpozici máte pocit, že jsou mohutnější než na bitevních lodi North Carolina či Iowa. Paluba je díky malé délce trupu lodi plná výzbroje a nikde nenajdete desítky metrů čtverečních volné plochy jako na bitevních lodích z 2. světové války. Pokud nezakopnete o hlavní dělové věže, čekají na vás všudypřítomná stanoviště protiletecké obrany s čtyřčaty Bofors nebo dvojčaty Oerlikon. Právě zmíněné Oerlikony byly schopné vychrlit na blížící se letouny nepřítele 450 střel za minutu a efektivní dostřel zbraně byl dvě míle. Každé protiletecké hnízdo obsluhovalo šest až osm mužů. Boforsy dokonce až dvanáct, což zapříčinilo obrovský nárůst počtu mužů v posádce, který za druhé světové války dosahoval počtu téměř 1 800 mužů.

Mimochodem právě USS Texas byl vůbec první americkou bitevní lodí vybavenou protiletadlovými děly, takže tu máme další prvenství této lodi. A když už jsme u prvenství USS Texas, tak si je projděme všechna (tedy alespoň ta, která jsem zjistil):

• Byla první lodí US Navy, ze které vzlétlo letadlo.
• Byla jednou z prvních lodí, které byly vybaveny radarem CXMA-1.
• Byla první americkou bitevní lodí, jež se stala stálým muzeem.
• Byla první americkou bitevní lodí, která obdržela označení US national historic land mark.
• Jako první americká bitevní loď měla na své palubě jednotku US Marines.
• Pro účely výuky posádky se na palubě využívaly filmy.

Po palubě se můžete zcela volně pohybovat a prolézat místy, kde se během druhé světové války proplétalo až 1 800 námořníků a důstojníků. Od zadních dělových věží pokračujeme okolo děl ráže 127 mm umístěných v kasematech, kde si vyšší člověk musí dávat velký pozor, aby se nepraštil do hlavy. Protože venku pálí slunce jako zběsilé, ponořuji se do útrob lodi, kde je možné vidět, jak probíhal život na palubě tohoto ocelového behemota. Míjíme lodní kuchyni, jídelnu důstojnického sboru, pracovnu prvního důstojníka, a dostáváme se do prostor pro posádku, kde jen s údivem sleduji, jak mohly ty stovky námořníků spát na tak malém prostoru, kdy lůžka byla umístěna po třech nad sebou…

Při vstupu do místnosti, kde promítají film o historii lodi, se ke mně vrhá obrovský Američan černé pleti a mohutně mi pumpuje rukou a děkuje za službu v armádě USA. Ptá se mě, zda jsem od námořnictva nebo pozemních sil a mě dochází, že za vše může moje vojenská čepice a krátký sestřih. Omlouvám se mu a vysvětluji, že jsem jen český turista a blázen do lodí, čímž jeho nadšení znatelně ochlazuje a odchází. Takže ponaučení je jasné, na prohlídky vojenských objektů si neberte vojenské čepice, hrozně zklamete Američany pyšné na lidi sloužící v armádě!

Vynořujeme se z chladivých útrob Texasu a nemilosrdně se do mě opře slunce. Mířím i s protestujícím synem na můstek lodi a stoupáme vysoko nad palubu a dostáváme se i do několika místností můstku. Až nahoru se bohužel vylézt nedá, a tak si alespoň užíváme výhled na obelisk San Jacinto Monument.

Opět tedy slézáme z můstku na palubu pokrytou dřevěnými prkny a míříme na příď k předním dělovým věžím umístěným v superpozici. Všude na lodi je vidět, jak moc už potřebuje opravit, mohutné vrstvy nátěrů nejsou schopné skrýt korozi a dřevo na palubě se odlamuje v dlouhých třískách.

Loď opouštím se smíšenými pocity, nadšení z návštěvy takto staré bitevní lodi je v protikladu k špatnému pocitu ze stavu lodi. USS Texas potřebuje opravy jako sůl.

Jako u většiny amerických vojenských památek, je možné zanechat členy výpravy, které lodě nezajímají (manželka) na břehu, kde se rozkládá krásný stinný park a tím pádem předejdete nutnosti během prohlídky pospíchat.

Technické údaje:

Délka: 172.3 m
Šířka: 29.1 m
Ponor: 8.7 m
Výkon: 28 100 HP
Šrouby: 2
Zásoba paliva: 4 600 tun nafty (po přestavbě roku 1925)
Maximální rychlost: 21 uzlů
Dosah: 15400 NM při rychlosti 10 uzlů

Výzbroj na konci 2. světové války:

10x 356 mm L/45 kanon Mark 8 (5x II)
6x 127 mm L/50 kanon Mark 21 (10x I)
40x 40 mm L/60 kanon Mark 2 (10x IV)
44x 20 mm L/70 kanon Mark 4 na lafetě Mark 10 (44x I)
2x 20 mm L/70 kanon Mark 4 na lafetě Mark 24 (1x II)
8x 12,7 mm L/90 M2HB (8x I)

Tagy